Ideofact-check od manipulatori.cz – hořící Tesla 4.38/5 (8)

Web Echo24 publikoval článek o havárii elektromobilu Tesla, který muselo hasit 50 hasičů, a pak auto ještě 3 dny nechat odstát ve speciálním kontejneru aby nevybouchlo, a že bouračky elektromobilů jsou celkem problém.

Manipulátoři.cz článek označili za hoax, a vytýkají mu několik věcí:

  • Informaci tedy nijak fakticky nerozporují, jenom se odvolávají na to, že tyrolští hasiči o této informaci nemluví. Po vzoru jiných dezinformačních webů, které se drží pravidla „Sice to není pravda, ale mohla by být“, Manipulátoři argumentují stylem „Sice to zřejmě je pravda, ale nemusela by být“.  O 11 tisíc litrech potřebných k uhašení Tesly informuje přímo Tesla ve svém Emergency Response Guide. O 11 tisících litrech informuje i Rakouská ORF. K minimálně takovéhlemu číslu se člověk i velmi snadno dopočítá sám, pokud vezme v potaz, že auto musí být ponořeno do jakési vodní lázně (dle ORF je kontejner 6,8m dlouhý a 2,4m široký).

  • O 72 hodin trvajícím pobytu auta ve speciálním kontejneru informovalo i hlavní zpravodajství ČT. Zde manipulátoři vytahují opravdu těžký kalibr, kdy něco považují za dezinformaci jen pro svoji vlastní neschopnost chápat psaný text.
    Auto bylo naloženo do kontejneru, a v něm bylo převezeno do štěrkové jámy. Po dobu 72 hodin se tedy auto nacházelo v kontejneru, a ten se nacházel ve štěrkové jámě. Pro jistotu, kdyby článek četl někdo indisponovaný, tak přikládám nákres.

  • Hasiči opravdu o ekologické likvidaci nic nepíšou. Nicméně je těžko představitelné, že by vodu plnou chemikálií z baterií jen tak vylili do lesa. Manipulátoři opět nepřináší nic, co by informaci vyvracelo, a jediné na co se spoléhají je, že co tyrolští hasiči nenapsali na svůj web se nestalo. O nutnosti odborné likvidace použité vody opět informuje v reportáži i ČT.

  • Rakouští hasiči opravdu nepíší o tom, že nevěděli co dělat s nabouraným automobilem. To ovšem netvrdí ani Echo24. Pouze poukazuje na skutečnost, že firma, která likvidaci má zajišťovat k tomu dle svých slov ještě nedostala licenci, a že tedy s likvidací vozu budou komplikace.

  • Jinými slovy je problém, že události z aktuální nehody jsou zasazeny do určitého kontextu. Každopádně přesně to samé ve své reportáži udělala i ČT.

V článku se pak manipulátoři zřejmě snaží nabourat „předsudek“, o problematickém hašení elektromobilů tím, že 50 hasičů, kteří hasili tuto jednu Teslu prý není nic nestandardního, a dokazují to na dvou případech. Přičemž u jednoho případu se zapomněli zmínit, že se jednalo o srážku 5ti automobilů, v druhém případě pak zamlčeli, že se jednalo o cateringovou dodávku, ve které byly 2 plynové bomby, u kterých hrozilo vybuchnutí.

Toto je dezinformační praktika nejhrubšího zrna, kdy manipulátoři prokládají své články různými odkazy, které údajně mají potvrzovat jejich tvrzení, přičemž uvnitř článku je tomu přesně naopak. Spoléhají pak na to, že čtenář odkazy nebude rozklikávat.

Tento článek byl zřejmě příliš velká šmíra i pro fanoušky manipulátorů, kteří v komentářích vyjádřili svůj nesouhlas.

Jeden z komentujících poukazoval na to dvojí metr, když ČT vysílá v podstatě stejnou zprávu, a je to OK. Ale u Echo24 je to špatně. Místo toho aby z toho Manipulátoři nějak vybruslili například tvrzením, že si toho na ČT nevšimli, tak zabředli do hnoje ještě hlouběji.

ČT o informování o nehodě údajně věnovala „asi 6 vteřin“. Ve skutečnosti se tomu ČT věnuje 16 vteřin (což je více než o 100% více), během kterých vyjmenuje téměř vše, co bylo vyčítáno Echu.

Tento článek se Manipulátorům opravdu povedl. Obsahuje vše, co by ideozprávy a ideofack-checking měly mít. Slovíčkaření. Dvojí metr. Zasazování věcí do nesmyslného kontextu (viz. porovnání hašení jednoho vozu s hromadnou nehodou), vyvracení informací na základě vlastní neschopnosti dohledat  si informace, a i trošku čistokrevného lhaní, vezmeme-li v potaz i křečovitou obhajobu článku v komentářích.

Please rate this

Švejdosovy reformy – důchodový systém 3.29/5 (7)

Současný důchodový má několik zásadních vad

  1. Funguje na principu letadla, který je nelegální
    Zisky původních „investorů“ jsou vypláceny z v kladů těch nově vstupujících do systému. Tak důchodový systém funguje, a tak je také definováno tzv. Ponziho schéma, známého pod označením letadlo. Druhým největším (po státním důchodovém systému) provozovatelem ponziho schématu byl Bernard Madoff, který byl za tuto činnost odsouzen ke 150ti letům vězení.
    Systém funguje do doby, kdy je dostatečný příliv nově platících. Naopak, když se jejich přísun zastaví, nebo zpomalí, systém jde do kopru.
  2. Uměle vytváří potřebnost státu a lidskou závislost na něm
    Lidé do důchodového systému celý život sypou peníze, a stát jim ve stáří jejich část vrátí. Omlouvám se, ale já v tom prostě nevidím žádnou přidanou hodnotu. U svéprávných občanů mi to přijde dokonce velmi nedůstojné. Pokud člověk má IQ nad 80, tak nevidím důvod, proč by měl být nucen, se toho účastnit, a účast bych nastavil jako dobrovolnou. Lidem s IQ pod 80 bych ji nechal povinně.
  3. Před volbami je to obrovské lákadlo pro politiky páchat drahý populismus
    Kdo před volbami nepřidá (nebo alespoň neslíbí přidat) důchodcům nemá šanci vyhrát. Důchodce, který celý život platil obrovské daně, kvůli kterým neměl možnost si sám naspořit ve stáří pochopitelně bude kašlat na ideologii, nebo na to co je správné. Bude volit toho, kdo mu přidá o stovku víc. A je to zcela pochopitelné. Bohužel tím je zcela deformovaná soutěž politických názorů.
  4. Drtivá většina lidí na něm prodělává
    Při průměrné mzdě 27 000,- Kč a 35ti odpracovaných letech odvede člověk jenom na sociálním pojištění cca 3 500 000,- Kč. Ano. Při průměrném důchodu 12 000,- Kč a průměrném dožití 75 let to vychází na cca 10 let v důchodu, což znamená, že zpátky ze systému člověk dostane něco okolo 1 500 000,- Kč.
    Průměrný člověk tedy na důchodovém systému prodělá 2 000 000,- Kč. Ať se každý zamyslí, kolikrát za život na nějaké investici prodělal 2 000 000,- Kč. Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že důchodový systém je pro průměrného člověka nejhorší investicí v životě. Někdo by mohl opáčit, že ty prodělané 2 mega jsou ve skutečnosti investicí do jistoty, že v důchodu o něj bude důstojně postaráno. Opak je ale pravdou. Už nyní značná část důchodců žije pod hranicí bídy, a jistota důchodu je asi to poslední o čem může současný pracující člověk snít, když se již celkem otevřeně přiznává, že pro dnešní třicátníky na důchody prostě nebude.Moje reforma důchodové systému, by byla poměrně jednoduchá, zrušil bych ho. A to z důvodu, že ho téměř nikdo nepotřebuje. Ten kdo je schopen v produktivním věku pracovat, je i schopen vydělat si na důchod (samozřejmě za předpokladu, že mu většinu výdělku nesebere stát). Pro ty kdo si na svůj provoz schopni vydělat nejsou, tu jsou sociální dávky, a nevidím důvod, proč by se od určitého věku měly nazývat jinak.

Jak jsem psal výše, tak průměrně vydělávající člověk by na zrušení důchodového systému vydělal 2 miliony navíc. Samozřejmě tu pak hrozí rizika, že to prohraje na automatech, profetuje, a podobně. Pro takovéto lidi by tu pak byli sociální dávky, které by pochopitelně byly spíše v řádu existenčního minima, než že by měly zajišťovat komfortní životní styl.

Zrušením důchodů by průměrný člověk ušetřil na daních 3 500 000,- Kč, ale jak by k tomu přišli chudí? Třeba ti co berou minimální mzdu? Zdá se, že až tak hrozně ne.

Počítejme minimální mzdu 13 500,- Kč hrubého, z čehož zaměstnavatel zaplatí 3348,- sociálního pojištění. Dalších 878,- Kč pak zaplatí ještě přímo zaměstnanec. Celkem tedy 4226,- Kč měsíčně, tedy 1 774 925,- Kč za 35 odpracovaných let. Člověk pobírající celý život minimální mzdu by pravděpodobně dostal důchod kolem 10 000,- Kč, tedy celkem 1 200 000,- Kč za průměrně strávených 10 let v důchodu. Tedy i člověk s minimální mzdou prodělá na státním důchodovém systému více, než půl milionu.

Výdaje na všechny všechny sociální dávky dohromady jsou přibližně 10% toho, co je vydáváno na důchody. Pokud budeme chtít ostatní sociální systém zachovat, je tedy nutné, aby se sociální pojištění nepřestalo platit úplně, ale pouze snížilo o 90%. Na výsledku to ale mnoho nemění, a pořád i člověk celý život pobírající minimální mzdu bude několik set tisíc v plusu.

Jak vidíme, tak na státním důchodu nevydělává nikdo pracující. Vydělávají na něm jenom lidé, kteří většinu života nepracují, resp. pracují na černo, a důchody tedy fungují pouze jako extrémně neefektivní forma sociálních dávek. Nutno ale podotknout, že ani, ti na něm moc nevydělají, protože člověk, který nikdy nepracoval obdrží důchod ve výši přibližně 3500,- Kč.

Na státním důchodu profituje primárně stát, který uměle vytváří závislost lidí na státu. Vzhledem k tomu, že nezaměstnanost, je dlouhodobě +-7%, tak to znamená, že 93% lidí je zaměstnaných, a jelikož pro každého pracujícího je současný systém zásadním způsobem nevýhodný, tak minimálně těchto 93% lidí by důchodový systém vůbec nepotřebovalo. Tím, že jsou nuceni se ho účastnit, se uměle vytváří jejich závislost na státu, protože jen málokdo, je tak bohatý, že i přes placení státních odvodů si je ještě schopen ušetřit na vlastní důchod, a politici tak získávají skvělou páku proti občanům.

Ne všichni z těch 7% jsou nezaměstnaní celý život, takže číslo, pro které je systém výhodný bude ještě menší. Počítejme, třeba 5%, a toto jsou lidé, kteří by měli skončit v systému sociálních dávek.

Jak na to?

  1. Od zítra zrušit platby sociálního pojištění, resp. jejich snížení o +-90%.
  2. Spočítat kdo má kolik již zaplaceno a z toho mu vypočítat důchod, aby na tom nebyli tratní lidé, kteří už nějakou dobu do státního systému přispívají.
  3. That´s it.

Please rate this

Kolik lidí musí zemřít při přerodu na bezuhlíkovou ekonomiku? 4.17/5 (6)

Snad nikdo nepopírá, že snižování emisí je velmi drahé. Jenom velmi málo jeho obhájců je však schopno udělat jednoduchou dedukci, že za peníze je možné koupit různé věci, nebo služby, a proto říkají něco ve smyslu „Vždyť to jsou jenom peníze, tady ale jde o něco víc..“. Detailněji o tom, proč je dobré mít spíše více, než méně peněz jsem psal v článku Proč je dobrý být bohatý.

Vzhledem k tomu, že se obhájci klima-alarmismu často ohánějí lidskými životy, které jsou klimatickou příšerou ohroženi, tak bude vhodné při vyčíslování nákladů na přechod na bezuhlíkovou ekonomiku počítat taktéž v lidských životech. Pojďme to zkusit.

Strava pro jednoho člověka v Africe na 1 den stojí údajně cca 10,- Kč (0,5 USD). To dělá 3600,- Kč za rok za jeden zachráněný lidský život – většinou se jedná o děti. Pokud někdo říká, že cenu lidského života nelze vyčíslit, tak se hluboce plete. Je přesně takováhle. Za 3600,- Kč si buď můžete koupit parádní veganské boty, nebo zachránit dítě před smrtí hladem.

Podpora OZE v ČR

Pokud víme, že podpora OZE v ČR stojí 50mld ročně, tak nám vyjde, že cena za podporu solárních baronů je téměř 14 milionů dětských životů.

V Africe údajně hladem zemře přibližně 6 milionů dětí ročně. Hladem ve světě ale údajně trpí dalších asi 800 milionů lidí. Tito lidé často neumírají přímo hladem, ale na podvýživu. Další miliony umírají kvůli tomu, že nemají na očkování, nebo na nemoci, které jsme u nás schopni relativně za pár korun léčit.

Jenom Česká Republika, by tedy mohla zajistit, že ve světě v podstatě nikdo nebude muset umírat hladem – kdyby místo do neefektivních zdrojů energie investovala do podpory Afriky.

Zelený balíček v Německu

Zelený balíček v Německu má údajně vyjít na 50mld EUR do roku 2030. Aby se německý zelený sen mohl realizovat, bude muset tedy do roku 2030 zemřít téměř 350 milionů osob.

Výměnou za nesrovnatelně vyšší počet obětí, než kolik má na kontě Stalin s Hitlerem má být snížení německých emisí o 40%.

Pakliže současné emise v Německu jsou okolo 900 milionů tun ekvivalentu CO2, tak se snadno dopočítáme k výsledku, že jeden zmařený lidský život, umožní ušetřit 1 tunu CO2. Abych byl fér, musím k té jedné ušetřené tuně připočítat ještě přibližně 500kg emisí, které člověk ve stavu mrtvoly ušetří, oproti tomu, kdyby byl živý.

Na závěr bych se ještě rád pověnoval vlivu klimatických balíčků, na globální teplotu.

Globální emise jsou přibližně 36 bilionů tun. Půjde-li vše podle plánu, a německý zelený balíček splní stanovený cíl, tak se v roce 2030 stanou 2 věci.

  1. Na světě bude o 350 milionů lidí méně
  2. Pokud budeme zaokrouhlovat na celé biliony tun dolů, tak globální emise klesnou z 36 bilionů tun na 35 bilionů tun. Bez zaokrouhlování ale klesnou pouze na 35,99964 bilionů tun, což je snížení o celých 0,001%. Což samozřejmě platí pouze za předpokladu, že Čína, Indie a další rozvojové země svoje emise nebudou zvyšovat, čemuž v tuto chvíli nic nenasvědčuje.

Jestli je snížení emisí o 0,001% výměnou za 350 milionů lidských životů dobrý deal, ať posoudí klimatičtí ekonomové sami.

Osobně se musím přiznat, že jsem asi úplný nelida, protože osudy lidí, které neznám mě nijak zvlášť netrápí. Nehledě na to, jestli se jedná čechy, afričany či číňany. Nepřeji jim nic špatného, ale zároveň necítím za jejich osud jakoukoliv zodpovědnost. Pokud se ale nějaký šiřitel dobra ohání starostí o lidské životy kdesi v Bangladéši, které jsou teoreticky ohroženy zvýšením hladin oceánů (v důsledku globální oteplování, nebo ochlazování, nebocojávím), a zároveň podoruje zelené genocidní balíčky, je to podle mě naprostá nehoráznost.

Please rate this

Výuka genderové teorie a multikulturaismu pro nejmenší 4.25/5 (4)

Někteří politici, včetně se nedávno rozčilovali nad tím, že genderová ideologie a multikulturalismus se bude cpát již do nejmenších dětí ve školkách.

Například Václav Klaus mladší minimálně trošku přeháněl, když tvrdil, že holčičky si nebudou moci hrát s panenkami.

Oproti tomu ministrině Maláčová již ale zcela čistokrevně lže, když tvrdí, že „Je to tak, že pokud si děti chtějí hrát třeba chlapečci s panenkami, tak ať si hrají, a pokud si holčičky chtějí hrát s autíčky, ať si také hrají. A platí to i opačně, holčičky si samozřejmě můžou dál s panenkami hrát.“

Maláčová tedy věc staví do roviny, že prostě jenom nebudou nikomu bránit, pokud si bude chtít hrát s jakoukoliv hračkou. To je ale naprostá lež.

Toto se píše v samotné kritizované příručce:

„Speciální pozornost věnujeme stereotypnímu rozdělení rolí mezi muže a ženy, zařazujeme aktivity, které toto vnímání nabourávají. Povzbuzujeme dívky a chlapce ke společným hrám, které jsou běžně přisuzovány pouze jednomu pohlaví (např. uspořádáme závody v posílání autíček pro všechny, každé dítě si vybere autíčko, pojmenuje ho, a s ním pak soutěží; každé dítě si vezme s sebou na hřiště panenku a bude jí dělat maminku/tatínka, připraví oblečení, jídlo, budete vozit v kočárku atd.).“ „Pokud je to možné, vybíráme hračky, např. panenky, i jiné než světlé barvy pleti.“

Není tedy vůbec pravda, že děti budou nechány ať si hrají s čím chtějí, ale budou aktivně povzbuzovány, aby si hrály s hračkami, určenými pro opačné pohlaví.

Za toto tedy dávám jednoznačně palec dolů. Byť je příručka v tuto chvíli zřejmě jen doporučující, tak to zcela přesně naplňuje znaky salámové metody. Nezvedne-li se dostatečný odpor proti této novotě, je velmi pravděpodobné, že za pár let se to již promítne v zákonu.

Naopak palec nahoru dávám za pasáž, ve které se píše „Děti jsou vedeny k vědomí rozdílnosti a různorodosti v lidské společnosti z hlediska kulturních a hodnotových odlišností„.

Mnoho lidí totiž žije ve zcela mylné představě, že náš hodnotový systém je vlastní lidem po celém světě (Více jsem o tom psal článku Je islám opravdu tak netolerantní, nebo má jenom jiné hodnoty?).

Své by o kulturních odlišnostech mohla vyprávět například Katie Piper, která myslela, že je super nabrnknout si muslima, konvertovat k islámu, a následně se ho zříci. Kdyby jí za mlada někdo vysvětlil něco o kulturních odlišnostech, nemusela by skončit s kyselinou v obličeji.

Vzhledem k tomu, že i imámové, snažící se prezentovat jakýsi „islám s lidskou tváří“, se přiklání k tomu, že za zřeknutí se islámu, je jediným adekvátním trestem smrt (nejedná-li se o nějak mentálně zaostalého jedince), tak ve výsledku ještě nedopadla tak špatně.

Please rate this

Hroší kůže 3/5 (1)

K sepsání tohoto článku mě inspiroval Stanislav Polčák, který napsal toto:

Svoje slova pak s kamennou tváří vysvětluje v pořadu Prostor X  tím, že tím myslel, že příroda spor rozhodne přeci tím, že si Zeman rozvzpomene na to co tvrdil dříve. Jak by paměti člověka starého jako Zeman pomohlo čekat do samého konce lhůty, zůstává však neobjasněno.

Politiky typu Polčáka, Farského atd. jsem vždy považoval za hodné, slušné lidi, kteří plní funkci užitečných idiotů, tedy dělají věci, které jsou výhodné pro pár lidí, přičemž pro společnost jsou velmi škodlivé. Nicméně to nedělají, protože by byli zlí. Myslí to dobře, jenom mají pokřivené chápání světa.

To s jakým ledovým klidem dokáže tento člověk lhát, pro mě tedy bylo velmi překvapivé zjištění.

Další, kdo se nominoval mezi kandidáty s hroší kůži je Jiří Pospíšil .

Nominoval se tvrzením, že daň z nabytí nemovitosti je nemravná. Přičemž tuto daň o více než 30% zvedla právě vláda (ODS+TOP9+LIDEM/VV), které se účastnil.

Za zmínku stojí také Alena Schillerová, která když byle zhruba před rokem konfrontována s tvrzením, že finanční ředitelství údajně vydalo příkaz, podle kterého ti, kdo udělí více doměrků, dostanou větší odměny, tak to naprosto kategoricky odmítla, že je to naprostý nesmysl.

V mezičase finanční správa přiznala, že je to tak opravdu bylo. Když na to došla řeč v nedělní Partii s Kalouskem, tak místo toho, aby si nasypala popel na hlavu, snědla klobouk nebo něco podobného, tak opáčila, že sice takový příkaz ředitelství vydalo, nicméně že byl neproveditelný, a že je to celé nesmysl. Neustálým opakováním toho samého vyvracela i Kalouskovi „lži“ o tom, že má nespočet důkazů z konkrétních ministerstev, kde tato praxe byla běžně používána.

Hroší kůži má svým způsobem i Jan Hamáček. Kdyby ji neměl, musel by totiž nechat odinstalovat, či začernit všechny zrcadla v ČR, a nebo příštích 10 let, alespoň za dne nevylézat z domu.

Pan Hamáček si zejména vůči Babišovi kladl poměrně velký počet podmínek, a poměrně častokrát hrozil odchodem (nebo nevstoupením) z vlády. Babiš, zřejmě vědom si toho, co je Hamáček zač, mu v podstatě v ničem nevyhověl, a to dokonce   ani u tak banálního požadavku, aby alespoň odstoupil v případě, že bude odsouzen, aby nedošlo k tomu, že bude zemi a jeho samotného řídit z kriminálu.

Před vstupem do vlády s ANO tvrdil Hamáček např. toto:

„Tak tou naprosto klíčovou podmínkou, kterou musíme vyřešit, je otázka současného premiéra, protože sociální demokracie dlouhodobě říká, že není možné, aby ve vládě byl trestně stíhaný politik.

Toto jsou další podmínky, které si kladl. Ze všech následně ustoupil.

  • ve vládě nesmí být trestně stíhaná osoba
  • odvolání členů SPD z výborů
  • regulační mechanismus pro odbourání střetu zájmů
  • hnutí ANO se musí vzdát do vyřešení kauzy Čapí hnízdo rezortu financí, vnitra a spravedlnosti

Na samé dno pan Hamáček klesl během kauzy Šmarda, kdy v jednu chvíli bojovně naladěn říká, že o odchodu z vlády nemůže rozhodnout sám, a že musí to musí rozhodnout předsednictvo (pravděpodobně ve víře, že předsednictvo návrh na odchod zamítne). Nicméně, že on má jasno.

Předsednictvo bohužel pro Hamáčka rozhodlo tím nejhorším možným způsobem, a sice, že mu udělilo pravomoc, vyřešit to jak on sám uzná za vhodné. Načež situaci Hamáček vyřešil tak, že jako vždy stáhl ocas.

V seznamu pochopitelně nemůže chybě ani Andrej Babiš, který veřejně přísahal na smrt svých dětí, že s čapákem je všechno v pohodě.

Zapomněl jsem na někoho? Kdo je vítěz podle vás? Napište do komentáře na FB..

Dnes zajímavý rozhovor Šilerové a Kalouska v Partii.V podstatě celou dobu jeden druhého obviňoval z toho, jak zvyšuje…

Zveřejnil(a) Svejdos.cz dne Neděle 29. září 2019

Please rate this

Koncentrace CO2 má obrovský vliv na klima. Dokazují to všechny historické rekonstrukce! 4.5/5 (6)

Na internetu lze najít nekonečně grafů ukazujících různé teploty v různých obdobích. Stejně tak je možné najít nespočet grafů ukazující vývoj koncentrace CO2 v čase.  Když si člověk dá oba grafy dohromady, krásně může vidět, že CO2 je hlavním hybatelem teploty na zemi. Sice pokaždé trošku jinak, ale to nevadí.

Pojďme na grafy

Vývoj teploty a CO2 za posledních 140 let

Související obrázek

Můžeme vidět, že pozvolný růst koncentrace CO2 od roku 1880 měl za následek nejprve značné ochlazení. Pak oteplování až do roku 1940. Pak zase ochlazování. Pak trošku oteplení. Pak ochlazení. Oteplení. A pak krásně koreulující oteplení se zrychleným nárůstem koncentrace CO2.

Zjednodušeně by se dalo říci, že dříve byla větší zima a méně CO2, a teď je menší zima a více CO2. To už zní možná o něco lépe.

Vývoj teploty cca 1500 let zpátky.

Na grafu můžeme pozorovat, že teploty si tak nějak vesele poskakovaly nahoru či dolů, a to chvílemi i docela výraznou rychlostí. Celkově pak můžeme graf zhodnotit tak, že teploty pozvolna klesají od roku 500 až do cca 1750, a pak začínají relativně rychle stoupat.

Vývoj koncentrace CO2 v atmosféře za 2000 let

Výsledek obrázku pro co2 concentration 2000 years

Od roku 0 do roku cca 1750 jsou hodnoty víceméně stálé, od 1750 raketově rostou.

Když si člověk porovná oba grafy, a ví že teplota na zemi je závislá na koncentraci CO2, musí nepochybně dojít k závěru, že zatímco stabilní hodnoty CO2 v letech 1000 – 1750 zapříčiňovaly pozvolné klesání teplot, tak raketový nárůst CO2 od 1750 dál má zase na na svědomí celkem ucházející teplotní růst. Neznamená to, že by korelace (nedejbože kauzalita) CO2 a teploty nebyla prokázána. Jenom to znamená, že je v každém období jiná.

Pro lepší pochopení se pojďme podívat na grafy v širším období

10 000 let CO2

Můžeme zde pozorovat podobný trend jako na předchozím grafu. A sice, že hodnoty CO2 jsou víceméně stálé (velice pozvolna rostou) už od roku -8000 až do roku přibližně 1750, kdy začínají raketově stoupat.

A teď se pojďme podívat, jaký vliv to mělo na teplotu.

Od roku 8000 je vidět, velice razantní růst teploty, zřejmě způsobený poklesem koncentrace CO2 asi o 3ppm. Tento růst ale trvá jen kamsi do roku -7500, kdy růst opět o neuvěřitelný asi 3ppm zapříčinil razantní pokles teplot, trvající asi 500 let!

Zlý jazyk by mohl tvrdit, že vliv CO2 na teplotu je přesně opačný, než se dnes tvrdí. Opak je ale pravdou. Jak můžeme pozorovat dále, tak i velmi pozvolný růst CO2 asi o 20ppm za 8000 let je velmi nebezpečný, protože způsobil klimatickou změnu, která zapříčinila střídání obrovských teplotních extrémů.

Pro ještě lepší pochopení se můžeme podívat na malůvku od jakéhosi Johna Englandera, která nám ukáže, že to do sebe celá začíná zapadat až v šiřším pohledu cca 400 000 let.

Výsledek obrázku pro co2 400000 years

Na grafech najedou vidíme, že křivky CO2 a teploty spolu začínají alespoň trochu korelovat, aniž by bylo potřeba tahat králíky z klobouku. BINGO. Až tedy na ten konec, kde CO2 skokově roste, zatímco teplota zaostává :-(.

Tak ale vychází to dobře po celých 400 000 let, a až posledních pár let na konci to kazí, což může být způsobeno třeba nějakou chybou. Dovolil jsem si graf tedy trochu upravit, aby nebyl tak zavádějící. Věřím, že Michael Mann by mě pochválil.

Vyškrtneme-li nehodící se konec, vychází nám, že nárůst o 100ppm způsobí růst teploty asi o 10°, tedy 1ppm způsobí nárůst 0,1°C. Kdybychom tedy tuto nově nabytou znalost aplikovali na první graf, bylo by zřejmé, že od roku 1980 musela vzrůst teplota přibližně 8°, což sice v grafu nevidíme, ale možná je v něm taky nějaká chyba.

Pojďme ještě na delší pohled – 800 000 let. Pánové z NASA, si již dali tu práci za mě a ten otravný, nevycházející konec odstřihli sami, takže vidíme, že v horizontu 800 000 let CO2 krásně koreluje s teplotou.

40 milionů let

Zde jsou zakresleny jak teploty, tak koncentrace CO2. Vidíme tu, že teplota byla víceméně stejná ať už byla koncentrace CO2 1200ppm (3x výše než je dnes! ), nebo 400ppm. Na grafu se buď hýbe CO2 a teplota zůstává stabilní, nebo naopak. Nevím jak si to klimatologové vysvětlují.

Každpádně dobré zprávy o korelaci, které vycházely z (jen lehce) oříznutých grafů výše se opět rozplynuly.

Pojďme se ještě podívat 600 milionů let zpátky.

Opět vidíme, že CO2 a teplota se mění zcela nezávisle na sobě. Zajímavé je například období okolo 440m let zpátky, kdy byla koncentrace CO2 přibližně 10x vyšší než současné „bezprecedentní“ hodnoty, přičemž shodou okolností byla doba ledová.

Myslím ale, že špatná data neexistují. Existují jenom málo kreativní vědci. Dobrý klimatolog by měl být schopen i z takovéhle šmíry udělat nějaké kloudné závěry.

Např. zde je přeci možné na datech za cca 10 milinonů let sledovat téměř dokonalou koreaci mezi teplotou a CO2!

 

Závěrem lze asi říci, že koncentrace CO2 i teplota na zemi se v čase mění. A to, že se tak většinou děje nezávisle na sobě přeci nemusí hned znamenat, že strašení GO/O (globálním oteplováním / ochlazováním) není na místě. Strašení je totiž vždycky na místě.

Výsledek obrázku pro boogie man

Please rate this

Klimatická apokalypsa do roku 2050 vyhubí lidstvo (nebo by alespoň mohla) 3.86/5 (7)

Do roku 2050 se planeta ohřeje o 3°C, což povede ke kolapsu ekosystémů včetně korálových útesů, Amazonské pralesa či Arktidy.

Svět bude trpět ničivými požáry, návaly horka a pochopitelně suchem, které znemožní pěstování plodin i běžnou existenci. Až 55% obyvatel postihne klima, které bude smrtelné.

I ty největší řeky, pravděpodobně vyschnou. A miliardy lidí se budou muset stěhovat ze svých domovů na jiná místa – primárně do Evropy, USA či Kanady, což bude mít za následek kolaps jak ekonomický, tak sociální.

Extrémní sucha se budou střídat s obrovskými záplavami, což bude mít mimo jiné za následek potravinovou krizi, která i ve vyspělých zemích způsobí hladomory.

Klima se dnes mění bezprecedentní rychlostí. Podobná rychlost byla pouze na konci prvohor, a vedla ke gigantickému vymírání. I tak ale probíhala změna 5x pomaleji než dnes!

Toto je jenom začátek. Kolaps amazonských pralesů a korálových útesů bude mít za následek ještě větší urychlení procesu. Antarktida roztaje a do konce století se zvedne hladina oceánů až o 30 metrů! Což jenom v Bangladéši uvede do pohybu další desítky milionu lidí.

Zoufalí klimatičtí uprchlíci budou bojovat o holý život, a je tedy zřejmé, že méně postižené oblasti budou čelit obrovskému tlaku. Je velmi pravděpodobné, že v dané situaci pro ně NE nebude odpověď.

Někdo by mohl namítnout „No co, je to holt zasloužený trest za náš rozežraný a neudržitelný životní styl, který jsme poslední desetiletí vedli, tak si to teď vyžerem“. Nicméně o to přeci až tak nejde. Jde o to, že na téměř neobyvatelné planetě budou v otřesných podmínkách muset žít naše děti, které nemohou za to, že jejich předkové, kteří během necelých dvou století zničili planetu, která před tím miliony let fungovala zcela harmonicky.

Musíme zcela razantně a drasticky zakročit. Kdo když ne my. Kdy, když ne teď.

Dle odhadů předních enviromentalistů máme přibližně 12 let, do kdy musí proběhnout zcela zásadní změny. Pokud to nezvládneme, bude katastrofa nevyhnutelná. Zkorumpovaní politici, si ale neuvědomují, a ignorují závažnost toho co se právě děje, a nejsou schopni a ani ochotni globální katastrofu řešit….

…….

Nyní by mohl článek skončit, a zřejmě bych konečně získal nějaké ty lajky, protože strašit klimatem je nyní velmi populární. Možná by mě i někdo označil za „opravdového odborníka“, a třeba i pozval do nějaké estrády, kde bych mohl strašit lidi. Nicméně pointa tohoto článku je zcela jiná.

Původně jsem chtěl výše vypsaný katastrofický scénář pro větší dramatičnost záměrně přehnat. Nicméně po chvilce googlení jsem se nestačil divit, když jsem zjistil, že v podstatě všechny výše vypsané následky jsou zcela v souladu s tím, co dnešní alarmisté tvrdí.

Teď si představte, že tomuto člověk reálně věří. Že věří, že za pár desítek let vyhynou miliardy lidí, a že jeho děti budou možná mezi nimi. Co takový člověk bude ochoten udělat aby tomu zabránil? Kam až bude schopen zajít?

Je obecně známo, že v zájmu vyššího dobra jsou lidé ochotni páchat ty nejhorší věci, a věří-li někdo, že je tu zcela reálná hrozba výše popsaného scénáře, co mu bude bránit nasypat sousedovi písek do nádrže jeho vysokoemisního auta? Co mu bude bránit hodit v noci zápalnou láhev do domu souseda topícího uhlím, či páchat atentáty ´či lynče na skeptické politiky, známé též jako popírače?

Morálka to rozhodně nebude, protože většina lidí se ztotožňuje s názorem, že účel světí prostředky. Když se kácí les, tak létají třísky. Atd..

Když někdo produkuje nadlimitní množství emisí, tak nás tím vlastně všechny zabíjí. Když mu tedy bude něco provedeno, bude to přeci jenom nutná sebeobrana.

Za komunistů spousty lidí spolupracovali s režimem z přesvědčení, že dělají dobrou věc.

Hitlera také podporovalo spousty lidí. A ti lidé neudávali židy z důvodu, že by byli zlí. Dělali z velké míry proto, že sami věřili, že židé jsou zlo, proti kterému je potřeba bojovat.

Stejně tak lidé vraždící ve jménu islámského státu, tak nedělají z důvodu, že by chtěli páchat zlo, ale protože věří, že proti zlu naopak bojují (viz. můj článek o tom, zda je Islám opravdu tak netolerantní, jak se může zdát, nebo je problém v něčem jiném?)

Jaký je důvod domnívat se, že současná populace je o tolik jiná, než byla ta předchozí, a že se už nic takového stát nemůže?

Podle mě žádný. Proroků konce světa už bylo nespočet. Nikdy se jim ale nepodařilo, aby se z jejich stihomanů stal takový mainstream jako nyní.

Souhlasím s klimatickými alarmisty, že současná hrozba je obrovská. Ne však z důvodu, že bychom se uvařili, jak se tvrdí dnes či zmrzli (jak se tvrdilo, že necelými 50ti lety), ale kvůli tomu, že začít se chovat jak dobytek, když jde do tuhého je zkrátka lidská povaha (krásně je to ilustrováno ve filmu The Mist – ještě lépe to ilustrují události napříč celou historií lidstva). A pokud dostatečně velký počet lidí uvěří tomu, že se opravdu blíží konec světa jak ho známe, máme se myslím na co těšit.

Please rate this

Cesta z ústavní krize 5/5 (2)

Máme tady ústavní krizi. Ústava jasně říká, že prezident jmenuje či odvolává ministry na základy návrhu premiéra. Většina ústavních právníků se shoduje, že ač v ústavě není uvedena žádná lhůta, mělo by ke jmenování / odvolání dojít bez zbytečného odkladu. Není-li tedy prezident zrovna v nemocnici, na zahraniční cestě, nebo není-li zrovna půlnoc, měl by na návrh premiéra okamžitě reagovat.

V ústavě se nepíše nic o tom, že se prezident musí s návrhy ztotožňovat, nebo že by je měl jakkoliv komentovat. A už vůbec se tam nepíše o tom,  že by měl prezident s premiérem, o návrzích jakkoliv vyjednávat nebo, že by měl jmenování kohokoliv čímkoliv podmiňovat, či že by měl právo jmenování / odvolání odkládat kvůli jakýmkoliv výhradám k dané osobě.

Ústava hovoří poměrně striktně a jednoznačně „Prezident jmenuje / odvolává na návrh předsedy vlády…. „.

Nikdo zajisté nemůže prezidentovi bránit v tom, aby se k návrhům vyjadřoval jak uzná za vhodné, nicméně by tak měl činit jako volnočasovou aktivitu, a před tím by měl mít splněné své ústavní povinnosti. Chce-li prezident nad šálkem čaje diskutovat s premiérem o ministrech jeho vlády, ať tak ve svém volném čase činí. Jen stěží lze ale tuto aktivitu považovat za něco bezodkladného, co by ospravedlňovalo otálení s plněním ústavních povinností.

Myslím, v jedné věci se shoduji se šéfem STAN, a sice, že jedinou cestou z této ústavní krize je podání žaloby na prezidenta. Konkrétně na toho, který se svévolným vykládáním ústavy začal, a sice Václava Havla.

Byl to totiž právě Václav Havel, který jako první začal zpochybňovat výklad ústavy, když v roce 1998 podmiňoval jmenování vlády jakýmisi konzultacemi o jednotlivých ministrech.

Byl to Václav Havel, který několik týdnů odmítal jmenovat ministra Grégra, kvůli jakýmsi filozofickým výhradám. A nebyl to tedy nikdo jiný než Václav Havel, kdo otevřel tuto pandořinu skřínku. Václav Klaus v tom vesele pokračoval dále, a Miloš Zeman na tuto, již v podstatě ústavní zvyklost, jenom plynule navázal.

Je tedy zcela nezbytné dodatečně podat žalobu na Václava Havla ve věci jeho postupu v roce 1998 a 2001, aby se jednou pro vždy vyjasnilo, jak to vlastně je.

Please rate this

Kolik ne-vyděláváme na členství v EU – díl 2. 3.8/5 (5)

PŘÍNOSY EU

Dle vládní studie, je náš přebytek za 10 let od vstupu do EU 333mld. Což vychází na 33mld ročně.

Vládní studie dále jako přínos EU uvádí jednotný trh, za který ale vděčíme smlouvě o EHP. Tzn. můžeme být stejně tak jako několik jiných zemí členem jednotného trhu a zároveň nebýt v EU, takže zásluhy za to Evropské Unii rozhodně připisovat nebudu. Stačí vstoupit do ESVO.

Volný pohyb osob nám zase zajišťuje smlouva o Schengenskémm prostoru.

Počítejme tedy, že jsme z EU získali 33 mld ročně. Což je pro představu cca 0,7% současného HDP.

 

NÁKLADY EU

Se členstvím v EU a čerpáním dotací je spojena celá řada vícenákladů, které bychom jinak neměli. Jedná se o:

  1. Ztráta z výběru cel (údajně 6mld ročně)
    Clo za zboží, které k nám cestuje z třetích zemí, a je procleno mimo ČR (např. v přístavu v Hamburku, kudy chodí většina zboží), již není příjmem ČR, ale příjmem země, ve které k proclení došlo.
  2. Podpora OZE (43ml ročně)
    Kromě toho, že jsou soláry drahé, je disktutabilní i jejich ekologičnost, a to z důvodů že:
    – neekologická výroba v Číně
    – složitá likvidace resp. recyklace
    – zatěžování přenosové soustavy
    – během toho, co je do sítě dodávána elektřina ze solárů musí ještě běžet záložní zdroj, tedy např. uhelná elektrárna, která ale pálí uhlí na prázdno..
  3. Biopaliva 
    4mld ročně, v čemž nejsou zahrnuty vícenáklady na poškozování motorů, a pochopitelně také značný podíl na tom, že půda nezadržuje vodu, vymírá hmyz atd..Více o biopalivech a OZE v článku Ekologie naruby.
  4. Podvodné projekty
    Nikdo asi nebude tvrdit, že se nic takového neděje. Nicméně většina asi namítne, že si za to můžeme sami. To je do jisté míry sice pravda, ale myslím, že přísloví „příležitost dělá zloděje“ je velice pravdivé. A kdyby žádná příležitost, tedy dotace, nebyla, nemohl by ani nikdo nic ukrást či zkorumpovat.Nechci spekulovat kolik peněz na ně padne. Tak ať si každý dosadí libovolné číslo. Já budu počítat třeba s velmi střízlivými 2mld.
  5. Nepodvodné, leč nesmyslné projekty
    Stejné, jako bod 4. Opět budu počítat 2mld.
  6. Úředníci (údajně 10mld)
    Na vyřizování dotací a různých dalších věcí souvisejících s EU je nutné zaměstnávat tisíce úředníků.Jestli dobře počítám, tak jsme na 67 mld, čili jsme na nule. A to jsme se ještě nedostali k tomu nejzásadnějšímu bodu.
  7. Náklady na implementaci regulací, směrnic a nařízení
    Unijní regulace se týkají víceméně všeho. Dle studie Evropské komise z roku 2009, toto břemeno se pohybuje okolo 3,5% HDP.Ve studii se dočteme zajímavé věci. Například:
    – že komise v roce 2007 přijala akční plán pro snížení administrativní zátěže o 25% do roku 2012, což má vést ke zvýšení HDP o 1,4%.
    Tento bod je zajímavý ze dvou důvodů
    a) Vyčísluje 25% regulací na 1,4% HDP, tzn. by celkový náklad regulací měl vycházet na 5,6% HDP!
    b) Od roku 2007 do roku 2012 mělo docházet k zásadnímu snižování administrativní zátěže. Přičemž myslím, že každý vidí, že trend je zcela opačný.- odhad na kolik vyšla v letech 2004 – 2009 dodatečná administrativní zátěž ČR je 7,7mld EUR, neboli cca 200mld Kč. Což činí cca 40mld Kč ročně.- odhad administrativní zátěže EU+vlastních regulací je 3,7% HDP. Administrativní zátěž je však jenom malá část celkových nákladů.- unijní regulace stojí každého občana, včetně novorozenců 3200 EUR ročně

Nutno brát v potaz, že studie vznikla v roce 2009, a od té doby vzniklo, troufnu si tvrdit tisíce dalších předpisů, včetně třeba GDPR, které samo o sobě je obrovskou zátěží, a přínos pro občany je jak se zdá nulový. Náklady regulací v dnešní době tedy budou podstatně vyšší.

Jsou tu vyčísleny pouze přímé náklady. Nikoliv však vliv na zpomalení růstu, které mohou bez problémů činit ještě jednou tolik. Firma totiž místo toho aby generovala zisk, který by mohla investovat do dalšího rozvoje, tento zisk utratí za přizpůsobování se regulacím, a tedy na rozvoj ji zbude o to méně.

Toto všechno vede k tomu, že si EU ve srovnání s kýmkoliv (srovnatelným) jiným ve světě vede podstatně hůře. Viz. první díl – Kolik ne-vyděláváme na EU.

Nutno také vzít v potaz, že brzy se staneme čistými plátci do EU, a o jakémkoliv vydělávání již nebude moci být ani řeč.

Za zmínku také myslím stojí jakýsi morální aspekt. Proč by nám měli přispívat jiné státy EU na náš provoz? To si žijeme opravdu tak nuzně, že potřebujeme žít na úkor daňových poplatníků v jiných členských zemích? Ročně umírají tisíce či miliony dětí v africe hladem, a ty co neumírají žijí většinou ve zcela nevyhovujících podmínkách. Neměli by tedy případné přebytky z bohatých zemí směrovat spíše tam, než k agro či solárním baronům?

Vyvrácení protiargumentů, z diskuze:

Když nebudeme členy EU, budeme muset platit za vstup na vnitřní trh
Ano, nicméně Norsko platí 16 mld, Švýcarsko 3mld. Co platí Lichtnštejnsko či Island se mi nepodařilo dohledat. Je to tedy částka víceméně zanedbatelná, oproti nákladům, které máme kvůli EU.

Když budeme v EFTA tak stejně budeme muset dodržovat většinu unijních regulací
To není pravda. Budeme muset dodržovat pouze ty regulace a nařízení, které se týkají požadavky na produkty. Nebudeme však muset zaměstnávat úředníky na vyřizování dotací, nebudeme muset podporovat OZE či biopaliva, nebudeme muset zavádět GDPR a mnoho dalších.

Please rate this

Kolik ne-vyděláváme na členství v EU 2.2/5 (5)

Členství v EU je pro nás nevýhodné. I přesto, že zmanipulované vládní studie tvrdí opak. Člověk nemusí dělat složité analýzy a vymýšlet nejrůznější způsoby jak ohýbat čísla. Stačí se podívat na vývoj růstu HDP 10 let před, a 10 let po vstupu do EU.

Vývoj růstu HDP před a po vstupu ČR do EU.

HDP ČR 10 let před vstupem do EU: 47,55mld USD
HDP ČR při vstupu do EU (2004): 119,2mld USD
HDP ČR 10 let po vstupu do EU: 207,8mld USD

Celkový růst za 10 let před vstupem: 150%
Celkový růst za 10 let po vstupu: 74%

Můžeme se podívat i na jiné země.

HDP Slovenska 10 let před vstupem do EU: 20,08ml USD
HDP Slovenska při vstupu do EU (2004): 57,24mld USD
HDP Slovenska při vstupu do eurozóny (2008): 100,3mld USD
HDP Slovenska 10 let po vstupu do EU: 100,9mld USD
HDP Slovenska 10 let po vstupu do eurozóny: 98mld USD (odhad při růstu 3% v 2018)

Celkový růst Slovenska za 10 let před vstupem: 185%
Celkový růst Slovenska za 10 let po vstupu do EU: 76%
Celkový růst Slovenska za 10 let po vstupu do eurozóny:-3%

Jak se zdá, tak více integrace = méně HDP.

Maďarsko:

HDP 10 let před vstupem do EU: 41,16mld USD
HDP při vstupu do EU: 104,1mld USD
HDP 10 let po vstupu do EU: 140,1mld USD

Celkový růst za 10 let před vstupem: 152%
Celkový růst za 10 let po vstupu: 34%

Teď se podívejme na nějaké země, které přistupovaly v roce 2007.

Bulharsko

HDP 10 let před vstupem do EU: 11,2mld USD
HDP při vstupu do EU: 44,41mld USD
HDP 10 let po vstupu do EU:56,83mld USD

Celkový růst za 10 let před vstupem: 296%
Celkový růst za 10 let po vstupu: 28%

Pro srovnání můžeme zmínit Bulharského souseda Makedonii.

Makedonie
HDP 1997: 3,73mld USD
HDP 2007: 8,34mld USD
HDP 2017: 11,34mld USD

Celkový růst za 10 let před vstupem Bulharska do EU: 123%
Celkový růst za 10 let po vstupu: 35%

Vidíme, že zatímco před tím, než Bulharsko vstoupilo do EU rostla Makedonie výrazně pomaleji, než její soused. Po vstupu však už roste rychleji než jeho unijní soused.

Rumunsko (přístup 2007, stejně jako Bulharsko)

HDP 10 let před vstupem do EU: 35,84mld USD
HDP při vstupu do EU: 175,9mld USD
HDP 10 let po vstupu do EU:211,8mld USD

Celkový růst za 10 let před vstupem: 390%
Celkový růst za 10 let po vstupu: 20%

Pro srovnání můžeme opět uvést souseda, který se spolku neúčastní – Moldavsko.

HDP 1997: 1,93mld USD
HDP 2007: 4,4mld USD
HDP 2017: 8,13mld USD

Celkový růst za 10 let před vstupem Rumunska do EU: 128%
Celkový růst za 10 let po vstupu: 84%

Opět lze zřetelně vidět, že zatímco před vstupem souseda do EU rostlo Moldavsko podstatně pomaleji (390% RO vs 128% MD). Po vstupu Rumunska do EU již karty obrátily, a neunijní Moldavsko roste cca 4x rychleji (20% RO vs 84% MD).

Pro srovnání se ještě můžeme podívat na Polsko a Bělorusko.

PL 10 let před vstupem: 110,8mld USD
PL při vstupu: 255,1mld USD
PL 10 let po vstupu: 545,2mld USD

Celkový růst za 10 let před vstupem: 130%
Celkový růst za 10 let po vstupu: 113%

BY 1994: 44,22mld USD
BY 2004: 85,54mld USD
BY 2014: 172,4mld USD

Celkový růst za 10 let před vstupem PL do EU: 93%
Celkový růst za 10 let po vstupu PL do EU: 101%

Polsko sice pořád roste rychleji, nicméně je vidět, že po vstupu do EU si Polsko stejně tak jako všechny ostatní sledované státy (i když zdaleka ne tak zásadně) pohoršilo. A naopak jeho soused si polepšil.

Podívejme se na další srovnání.
Na grafu je vidět, že všechny velké ekonomické celky s ekonomickou vyspělostí minimálně stejnou jako EU od roku 2007 rostou. Zatímco EU jako jediná klesá.

USA  (2007: 48 061; 2017: 59 531) = zbohatli o 23%.
Severní amerika (2007: 47 723; 2017: 58 070) = zbohatla o 21%
Austrálie (2007 40 905; 2017: 53 799) = zbohatla o 31%
Vysoko-příjmové země napříč celým světem (tedy včetně EU a Eurozóny, které to táhnou dolů) (2007: 37 282; 2017: 41 214) = zbohatli o 10%.
Evropská Unie (2007: 35 593; 2017: 33 723) = zchudla o 6%.
Eurozóna (2007: 38 700; 2017: 36 870) = zchudla o 5%.

Nutno ještě dodat, že EU byla na startu nejchudší, a tedy s největším potenciálem růstu.

Dále se můžeme podívat na srovnání nízkopříjmových členů EU v porovnání s nízkopříjmovými zeměmi ve světě.
Na grafu vidíme, že HDP na obyvatele v nízkopříjmových zemí EU roste podstatně pomaleji, než ve zbytku světa.

Please rate this