Jak Ježíš položil základ anarchokapitalismu 5/5 (1)

Poté co Urza vydal knihu Anarchokapitalismus se roztrhl pytel s hysterickými reakcemi. Většina lidí si vůbec nedovede představit, jak by si mohli bez státu koupit rohlík, přemístit se z bodu A do bodu B, nechat se ošetřit u doktora, sjednat si zdravotní pojištěním nebo za co by utratili o cca 300% zvýšený příjem.

Anarchokapitalismus je zjednodušeně řečeno postaven na dvou hodnotách – nevraždit a nekrást. Vraždění je zakázáno i ve státu (alespoň ve většině z nich), čili jediným rozdílem zůstává nemožnost okrádání. Proč toto lidem tak vadí? Možnosti jsou pouze 2.

a) Vadí jim, že je nikdo nebude moct okrádat
Myslím, že takovouhle úchylkou moc lidí netrpí.

b) Vadí jim, že oni nebudou moct okrádat ostatní
A právě toto je jádrem oné vlny nenávisti k ankapu. Pro drtivou většinu lidí je představa společnosti založené na tom, že krást – tedy brát lidem jejich majetek bez jejich souhlasu – je špatné, naprosto neakceptovatelná.

Samozřejmě většinou neschvalují prvoplánové okrádání lidí na ulici. Naopak vymýšlejí (resp. schvalují) různé složité konstrukty, pomocí kterých se dá krádež ospravedlnit.

Pro mnoho lidí jsou principy anarchokapitalismu – tedy nekrást, něco naprosto nového, a tak jsou k tomu skeptičtí. Ale když se podíváme do historie, tak zjistíme, že základy anarchokapitalismu položil již chlapík, který si říkal Ježíš, jenž svou rétoriku stavěl na bezpodmínečné úctě k vlastnickým právům. Přikázání, kterým se řídil zní velmi stručně a výstižně – nepokradeš. Bez žádných výjimek nebo dodatků.

  • Ani když je to potřeba?
  • Ani když se na tom shodne většina?
  • Ani když to lup pak dám někomu, kdo ho potřebuje víc?

Ne. Ne. Ne. Prostě budeš ctít vlastnická práva ať se ti to zrovna hodí nebo ne. Ježíš totiž pravděpodobně době věděl, že úcta k vlastnickým právům vede k blahobytu celé společnosti, a naopak jejich pošlapávání k bídě.

Myslím, že většina anarchokapitalistů (a možná i etatistů), by se dokázala ztotožnit i s dalšími přikázáními týkající se cizoložství, lhaní či závisti.

O čem se naopak Ježíš nezmiňoval byly hodnoty dnešní společnosti jako:

  • „Budeš dotovat co je nefunkční a regulovat co funkční je“
  • „Násilím* prosadíš svou vůli jsi-li ve většině“
  • „Zdaníš“
  • „Z cizího krev neteče“

*Zprostředkovaným skrz státní aparát

Je to podle mě minimálně k zamyšlení. Zda byl Ježíš opravdu tak nemorální a sobecký, když neprosazoval třeba „solidaritu“ skrz přerozdělování a další výdobytky dnešní doby ?

Please rate this

Losnomažňákovství 4/5 (5)

Losna je super. Zvyšuje daně a odstraňuje tím nespravedlnost ve společnosti. Je solidární. Když naopak Losna snižuje daně, tak podporuje ekonomiku.

Když ale zvyšuje daně Mažňák je to ekonomický diletant, co dusí hospodářský růst. Naopak kdyby se rozhodl daně snížit, byla by to jasná známka toho, že je asociální a jde na ruku velkopodnikatelům.

Každý rozumný člověk volí Losnu. Nejen pro jeho fundované ekonomické názory, ale i proto, že se nebojí chopit se kontroverzních témat, na které by si nikdo jiný netroufl. Ač si je vědom, že ho to může stát politické body, troufne si řešit i problémy, které nás v současnosti ještě netrápí, ale v budoucnu mohou mít obrovské dopady – jako třeba globální oteplování. Je to člověk, co umí hledět do budoucnosti. Losna ale téma nevyužívá ke strašení. Jenom poukazuje na jeho katastrofické dopady v budoucnosti.

Losna striktně odmítá Mažňákovu politiku, kdy pomocí strachu, například z uprchlíků, se kterými zatím žádný problém nemáme (a v nejbližších letech ani mít nebudeme), manipuluje lidmi. Losna se nebojí označit své politické konkurenty za rasity, xenofoby, populisty či asociály. Nenálepkuje. Jen nazývá věci pravými jmény.

Voliči Mažňáka nejsou schopni racionální diskuze, a předkládat validní argumenty – místo toho se uchylují k osobním útokům. Proto se s nimi vůbec nemá smysl bavit. Navíc jsou to omezení ignoranti s maximálně základním vzděláním, takže by to stejně nepochopili.

Losna se neplete. Mažňákovci jen nechápou, že má pravdu.

Mažňákovci to v drobných obměnách vidí přesně opačně.

Jedni i druzí jsou postiženi. Postiženi Losnomažňákovstvím.

Losnomažňákovství je porucha mozku, která nám neumožňuje dívat se na věci objektivně a v menší či větří míře jí trpí téměř každý.

Postižený člověk se pak názorově zcela odevzdá svému favoritovi, a začíná hodnotit věci dle jiných kritérií, než předtím.

Výroky a činy nejsou hodnoceny podle toho, jaké opravdu jsou. Hlavním kritériem je to, kdo je pronesl či vykonal.

Lidé nejsou hodnoceni na základě fakt. Ale naopak.

Pravdu není potřeba hledat, ta je totiž zřejmá. Fakta pak slouží jenom k tomu, aby pravdu potvrdily. Fakta, která odporují „pravdě“, jsou chybná.

Velmi nebezpečné na této nemoci je, že pro postiženého člověka se najednou stává život velmi pohodlný. O pravdě již není nutné pochybovat. Je najednou jasná na první pohled. Kdo pochybuje, je zmanipulován.

Řekl to Losna? Pak je to pravda a je to správné.
Řekl to Mažňák? Pak je to lež, a je to špatné.

Takto jednoduché to je.

V první fázi nemoci nakažený člověk ztrácí ochotu pochybovat o výrocích svého favorita. Po nějaké době ale mozek začne lenivět a nemoc pak přechází do druhé, podstatně nebezpečnější fáze, kdy mozek důsledkem dlouhodobého zakrňování ztratí nejen ochotu, ale i schopnost podrobovat Losnovi (nebo Mažňákovi) výroky kritice. Schopnost vyhodnocovat informace netýkající se Losny nebo Mažňáka je v tuto chvíli ještě zachována.

Třetí fáze spočívá v tom, že mozek zcela ztratí schopnost vyhodnocovat pravdivost jakýchkoliv informací, a utváření názoru na základě neutrálních fakt.

Když si člověk přečte nějaký rozhovor, bez nápovědy pak vůbec neví, co si o tom má myslet. Není schopen vyhodnotit zda je to důležité nebo ne. Zda je to správné či špatné. Zda je to pravda, či lež.

Musí čekat na to, jestli k tomu zaujme nějaké stanovisko jeho guru (nebo anti-guru). A pokud se tak stane, najednou veškerá mlha zmizí, a je to vše jasné. Ten či onen je  špatný, protože říká to či ono, a to je v rozporu s názorem guru.

Výhoda pro postiženého je, že většina médií má svého guru, tak jako oni zvoleného, takže se jen velmi málo často stává, že by byly zveřejňovány holá fakta, která by nás mohly zmást. Ať už z titulku, nebo z komentáře žurnalisty většinou ihned víme, co si myslet ono jádro sdělení pak vlastně ani není nutné číst.

Třetí fáze je konečná a pro mnoho lidí již není cesty zpět. Stávají se z nich jakési zombie slepě papouškující názory svého guru.

Pokud člověk nechce aby se z něho stala tupá zombie, neměl by podlehnout pohodlnosti v první fázi Losnomažňákovství a nenechat mozek zcela zakrnět. V pozdějších fázích se totiž může jednak o trvalé poškození.

P.S. Podobnost Losny s progresivním levicovým liberálem (známým též pod pojmy sluníčko, nebo pražká kavárna) je čistě nenáhodná.

Please rate this

GPDR z pohledu spotřebitele 5/5 (1)

Pohled podnikatelů je jasný – je to jen další (pořádně velká) hrst písku do soukolí. Mnoho povinností navíc. Mnoho nové potenciální buzerace ze strany úřadů, a velký prostor pro to, kde zase dostat za něco pokutu. Pojďme se ale podívat jak GDPR zkvalitnilo život spotřebitelům..

V noci na 25. května jsem takřka nemohl dospat, jak jsem se těšil až otevřu emailovou schránku a ta bude zcela spam-free. Po probuzení mě bohužel čekalo zklamání, protože čínští prodejci něčehojakoviagra, online kasína z daňových rájů, zahraniční seznamky, či hromada dalších anonymních prodejců všeho možného, – zkráceně spammeři – si z GDPR k mému velkému překpvapení nic nedělali a posílali své nabídky ve zcela stejném počtu jako to bylo předtím. No co, tak se udělalo alespoň něco, je to sice k ničemu, stojí to miliardy, ale aspoň tu máme další nástroj jak pokutovat podnikatele. Stejně všichni kradou.

Co se týče Facebooku, tak tam na mě vyskákala hromada nějakých oken upozorňujících na to, že když to neodklikám tak matrix přestane fungovat. Něco jsem tam teda zaškrtal, a jak se zdá, tak FB funguje jako dřív. Už jsem ale klidný, že se nikdo nepovolaný nemůže dozvědět co jsem měl k obědu. Z pohledu podnikatele ale musím říct, že jsem rád, že služba Facebook Audience stále funguje, tedy možnost zadání emailu zákazníka do stroje přičemž FB následně uživatele vyhledá, a dle jeho preferencí vygeneruje publikum s podobnými rysy, na které je možné cílit reklamu.

Pokud bych tedy třeba chtěl ovlivnit příští volby v USA, a nechtěl bych k tomu tak jako Rusko použít pokémony , mám volné ruce, a pokud budu chtít do bílého domu dosadit svého kandidáta, bude mi k tomu stačit cca 150 000 USD .

Facebook se tedy stejně jako spameři či scammeři kupodivu svého miliardového businessu kvůli GDPR nevzdal, a svůj business model, tedy co nejpřesnější cílení reklamy, dále naplňuje.

Nejpříjemnější změnu GDPR přineslo asi v nevyžádaném telemarketingu. Rozdíl je v tom, že když se zeptám, kde na mě vzali číslo, tak místo odpovědi, že z nějaké databáze, tak řeknou, že to zrovna náhodně vygeneroval automat. Nemusím se tedy bát, že bych kvůli GDPR o nějakou nabídku životní investice po telefonu přišel.

Co se tedy přínosu GDPR pro běžné lidi týče, tak je to asi podobné, jako okénka na potvrzení cookies, které jistě každého baví 100x denně odklikávat.

Bohužel se tedy zase jedná o zbytečné a škodlivé opatření, které obrovským způsobem zatěžuje normální lidi, ale zároveň nijak neomezuje šmejdy.

Šmejdi totiž provozují svůj business tak, že jsou nepokutovatelní. Emaily rozesílají ze zahraničních serverů přes různé proxy. Domény mají registrované přes různé anonymizační služby. Kontaktní adresu, když už nějakou výjimečně mají, tak je to PO Box.

Please rate this

Nedemokracie No ratings yet.

Hlavním prvkem demokracie je to, že se všichni občané rovným dílem podílejí na vládnutí. Ničí hlas nemůže být zvýhodněn nebo naopak znevýhodněn a hlasy všech občanů mají stejnou váhu.

Toto je demokracie, a tedy cokoliv co tomu odporuje demokracií být nemůže. Například pokud řekneme, že hlas člověka se základkou má váhu 1, a hlas vysokoškoláka 1,5, tak tím zvýhodňujeme jednu skupinu obyvatel před druhou. Možná by to bylo praktické. Možná by to bylo efektivní. Rozhodně by to ale nebylo demokratické.

Pokud bychom nechtěli tuto nedemokratičnost dávat tolik na odiv, můžeme naši vybranou skupinu zvýhodnit nepřímo, a to například tak, že řekneme „každý hlas má ve volbách stejnou váhu“, a zároveň v nějakém doplňovacím zákonu řekneme, že potom, co jsou všechny hlasy sečteny, tak se budou přepočítávat na mandáty poslanců tím způsobem, že se sečtou obdržené hlasy lidí se základním vzděláním a k nim se připočtou hlasy vysokoškoláků vynásobeny koeficientem 1,5.

Výsledkem pak může být, že strana, která dostala jen 35% hlasů, bude mít 50% mandátů.

Tímto způsobem můžeme (ať už přímo či nepřímo) zvýhodnit či znevýhodnit libovolnou skupinu lidí, ať už to dává nějaký smysl či ne. Můžeme zvýhodňovat skupiny podle vyznání, výše majetku, sociálního statutu či rasy. Stejně tak jako můžeme třeba zvýhodnit homosexuály nad hetero, tak můžeme zvýhodnit vyznavače mainstreamových názorů nad těmi, těmi méně populárními.

Přičemž u všech předchozích si pravděpodobně většina lidí klepe na čelo, tak poslední příklad se děje a nikdo se nad tím nepozastavuje – jmenuje se D´Hondtova metoda, pomocí které se přepočítávají hlasy získané ve volbách na mandáty. Výsledkem aplikování této metody je, že strany co získaly hodně hlasů, dostanou ještě více mandátů, než by jejich zisku odpovídalo, a naopak strany co dostaly málo hlasů dostanou mandátů ještě méně. Jeden D´Hondt je dobrým kadidátem na měrnou jednotku nedemokratičnosti.

Tímto ale nedemokracie nekončí. Je doplněna ještě další pojistkou, která brání narušení zaběhlých pořádků. Je to 5% hranice pro vstup do sněmovny, která říká, že ten jehož názor nesdílí alespoň 5% populace bude mít nikoliv vliv odpovídající počtu získaných hlasů, ale naprosto nulový. Kam se tedy podělo ono „každý hlas má stejnou váhu“ ?

Jestli je u vlády dotační podvodník, komunisté či extrémisté všeho druhu, je to zcela demokratické (pokud byli demokraticky zvoleni). Jestli premiér řídí stát jako svoji firmu – tedy tak, aby maximalizoval zisk, tak je to demokratické.

Co je naopak nedemokratické, je přepočítávání hlasů D´Hontdovou metodou v kombinaci s aplikování hranice pro vstup do sněmovny, a tedy i všechny strany, které se podílely na vládě, a tyto nedemokratické prvky nezrušily.

Please rate this