Kolik lidí musí zemřít při přerodu na bezuhlíkovou ekonomiku? 5/5 (4)

Snad nikdo nepopírá, že snižování emisí je velmi drahé. Jenom velmi málo jeho obhájců je však schopno udělat jednoduchou dedukci, že za peníze je možné koupit různé věci, nebo služby, a proto říkají něco ve smyslu „Vždyť to jsou jenom peníze, tady ale jde o něco víc..“. Detailněji o tom, proč je dobré mít spíše více, než méně peněz jsem psal v článku Proč je dobrý být bohatý.

Vzhledem k tomu, že se obhájci klima-alarmismu často ohánějí lidskými životy, které jsou klimatickou příšerou ohroženi, tak bude vhodné při vyčíslování nákladů na přechod na bezuhlíkovou ekonomiku počítat taktéž v lidských životech. Pojďme to zkusit.

Strava pro jednoho člověka v Africe na 1 den stojí údajně cca 10,- Kč (0,5 USD). To dělá 3600,- Kč za rok za jeden zachráněný lidský život – většinou se jedná o děti. Pokud někdo říká, že cenu lidského života nelze vyčíslit, tak se hluboce plete. Je přesně takováhle. Za 3600,- Kč si buď můžete koupit parádní veganské boty, nebo zachránit dítě před smrtí hladem.

Podpora OZE v ČR

Pokud víme, že podpora OZE v ČR stojí 50mld ročně, tak nám vyjde, že cena za podporu solárních baronů je téměř 14 milionů dětských životů.

V Africe údajně hladem zemře přibližně 6 milionů dětí ročně. Hladem ve světě ale údajně trpí dalších asi 800 milionů lidí. Tito lidé často neumírají přímo hladem, ale na podvýživu. Další miliony umírají kvůli tomu, že nemají na očkování, nebo na nemoci, které jsme u nás schopni relativně za pár korun léčit.

Jenom Česká Republika, by tedy mohla zajistit, že ve světě v podstatě nikdo nebude muset umírat hladem – kdyby místo do neefektivních zdrojů energie investovala do podpory Afriky.

Zelený balíček v Německu

Zelený balíček v Německu má údajně vyjít na 50mld EUR do roku 2030. Aby se německý zelený sen mohl realizovat, bude muset tedy do roku 2030 zemřít téměř 350 milionů osob.

Výměnou za nesrovnatelně vyšší počet obětí, než kolik má na kontě Stalin s Hitlerem má být snížení německých emisí o 40%.

Pakliže současné emise v Německu jsou okolo 900 milionů tun ekvivalentu CO2, tak se snadno dopočítáme k výsledku, že jeden zmařený lidský život, umožní ušetřit 1 tunu CO2. Abych byl fér, musím k té jedné ušetřené tuně připočítat ještě přibližně 500kg emisí, které člověk ve stavu mrtvoly ušetří, oproti tomu, kdyby byl živý.

Na závěr bych se ještě rád pověnoval vlivu klimatických balíčků, na globální teplotu.

Globální emise jsou přibližně 36 bilionů tun. Půjde-li vše podle plánu, a německý zelený balíček splní stanovený cíl, tak se v roce 2030 stanou 2 věci.

  1. Na světě bude o 350 milionů lidí méně
  2. Pokud budeme zaokrouhlovat na celé biliony tun dolů, tak globální emise klesnou z 36 bilionů tun na 35 bilionů tun. Bez zaokrouhlování ale klesnou pouze na 35,99964 bilionů tun, což je snížení o celých 0,001%. Což samozřejmě platí pouze za předpokladu, že Čína, Indie a další rozvojové země svoje emise nebudou zvyšovat, čemuž v tuto chvíli nic nenasvědčuje.

Jestli je snížení emisí o 0,001% výměnou za 350 milionů lidských životů dobrý deal, ať posoudí klimatičtí ekonomové sami.

Osobně se musím přiznat, že jsem asi úplný nelida, protože osudy lidí, které neznám mě nijak zvlášť netrápí. Nehledě na to, jestli se jedná čechy, afričany či číňany. Nepřeji jim nic špatného, ale zároveň necítím za jejich osud jakoukoliv zodpovědnost. Pokud se ale nějaký šiřitel dobra ohání starostí o lidské životy kdesi v Bangladéši, které jsou teoreticky ohroženy zvýšením hladin oceánů (v důsledku globální oteplování, nebo ochlazování, nebocojávím), a zároveň podoruje zelené genocidní balíčky, je to podle mě naprostá nehoráznost.

Please rate this

Koncentrace CO2 má obrovský vliv na klima. Dokazují to všechny historické rekonstrukce! 4.25/5 (4)

Na internetu lze najít nekonečně grafů ukazujících různé teploty v různých obdobích. Stejně tak je možné najít nespočet grafů ukazující vývoj koncentrace CO2 v čase.  Když si člověk dá oba grafy dohromady, krásně může vidět, že CO2 je hlavním hybatelem teploty na zemi. Sice pokaždé trošku jinak, ale to nevadí.

Pojďme na grafy

Vývoj teploty a CO2 za posledních 140 let

Související obrázek

Můžeme vidět, že pozvolný růst koncentrace CO2 od roku 1880 měl za následek nejprve značné ochlazení. Pak oteplování až do roku 1940. Pak zase ochlazování. Pak trošku oteplení. Pak ochlazení. Oteplení. A pak krásně koreulující oteplení se zrychleným nárůstem koncentrace CO2.

Zjednodušeně by se dalo říci, že dříve byla větší zima a méně CO2, a teď je menší zima a více CO2. To už zní možná o něco lépe.

Vývoj teploty cca 1500 let zpátky.

Na grafu můžeme pozorovat, že teploty si tak nějak vesele poskakovaly nahoru či dolů, a to chvílemi i docela výraznou rychlostí. Celkově pak můžeme graf zhodnotit tak, že teploty pozvolna klesají od roku 500 až do cca 1750, a pak začínají relativně rychle stoupat.

Vývoj koncentrace CO2 v atmosféře za 2000 let

Výsledek obrázku pro co2 concentration 2000 years

Od roku 0 do roku cca 1750 jsou hodnoty víceméně stálé, od 1750 raketově rostou.

Když si člověk porovná oba grafy, a ví že teplota na zemi je závislá na koncentraci CO2, musí nepochybně dojít k závěru, že zatímco stabilní hodnoty CO2 v letech 1000 – 1750 zapříčiňovaly pozvolné klesání teplot, tak raketový nárůst CO2 od 1750 dál má zase na na svědomí celkem ucházející teplotní růst. Neznamená to, že by korelace (nedejbože kauzalita) CO2 a teploty nebyla prokázána. Jenom to znamená, že je v každém období jiná.

Pro lepší pochopení se pojďme podívat na grafy v širším období

10 000 let CO2

Můžeme zde pozorovat podobný trend jako na předchozím grafu. A sice, že hodnoty CO2 jsou víceméně stálé (velice pozvolna rostou) už od roku -8000 až do roku přibližně 1750, kdy začínají raketově stoupat.

A teď se pojďme podívat, jaký vliv to mělo na teplotu.

Od roku 8000 je vidět, velice razantní růst teploty, zřejmě způsobený poklesem koncentrace CO2 asi o 3ppm. Tento růst ale trvá jen kamsi do roku -7500, kdy růst opět o neuvěřitelný asi 3ppm zapříčinil razantní pokles teplot, trvající asi 500 let!

Zlý jazyk by mohl tvrdit, že vliv CO2 na teplotu je přesně opačný, než se dnes tvrdí. Opak je ale pravdou. Jak můžeme pozorovat dále, tak i velmi pozvolný růst CO2 asi o 20ppm za 8000 let je velmi nebezpečný, protože způsobil klimatickou změnu, která zapříčinila střídání obrovských teplotních extrémů.

Pro ještě lepší pochopení se můžeme podívat na malůvku od jakéhosi Johna Englandera, která nám ukáže, že to do sebe celá začíná zapadat až v šiřším pohledu cca 400 000 let.

Výsledek obrázku pro co2 400000 years

Na grafech najedou vidíme, že křivky CO2 a teploty spolu začínají alespoň trochu korelovat, aniž by bylo potřeba tahat králíky z klobouku. BINGO. Až tedy na ten konec, kde CO2 skokově roste, zatímco teplota zaostává :-(.

Tak ale vychází to dobře po celých 400 000 let, a až posledních pár let na konci to kazí, což může být způsobeno třeba nějakou chybou. Dovolil jsem si graf tedy trochu upravit, aby nebyl tak zavádějící. Věřím, že Michael Mann by mě pochválil.

Vyškrtneme-li nehodící se konec, vychází nám, že nárůst o 100ppm způsobí růst teploty asi o 10°, tedy 1ppm způsobí nárůst 0,1°C. Kdybychom tedy tuto nově nabytou znalost aplikovali na první graf, bylo by zřejmé, že od roku 1980 musela vzrůst teplota přibližně 8°, což sice v grafu nevidíme, ale možná je v něm taky nějaká chyba.

Pojďme ještě na delší pohled – 800 000 let. Pánové z NASA, si již dali tu práci za mě a ten otravný, nevycházející konec odstřihli sami, takže vidíme, že v horizontu 800 000 let CO2 krásně koreluje s teplotou.

40 milionů let

Zde jsou zakresleny jak teploty, tak koncentrace CO2. Vidíme tu, že teplota byla víceméně stejná ať už byla koncentrace CO2 1200ppm (3x výše než je dnes! ), nebo 400ppm. Na grafu se buď hýbe CO2 a teplota zůstává stabilní, nebo naopak. Nevím jak si to klimatologové vysvětlují.

Každpádně dobré zprávy o korelaci, které vycházely z (jen lehce) oříznutých grafů výše se opět rozplynuly.

Pojďme se ještě podívat 600 milionů let zpátky.

Opět vidíme, že CO2 a teplota se mění zcela nezávisle na sobě. Zajímavé je například období okolo 440m let zpátky, kdy byla koncentrace CO2 přibližně 10x vyšší než současné „bezprecedentní“ hodnoty, přičemž shodou okolností byla doba ledová.

Myslím ale, že špatná data neexistují. Existují jenom málo kreativní vědci. Dobrý klimatolog by měl být schopen i z takovéhle šmíry udělat nějaké kloudné závěry.

Např. zde je přeci možné na datech za cca 10 milinonů let sledovat téměř dokonalou koreaci mezi teplotou a CO2!

 

Závěrem lze asi říci, že koncentrace CO2 i teplota na zemi se v čase mění. A to, že se tak většinou děje nezávisle na sobě přeci nemusí hned znamenat, že strašení GO/O (globálním oteplováním / ochlazováním) není na místě. Strašení je totiž vždycky na místě.

Výsledek obrázku pro boogie man

Please rate this

Klimatická apokalypsa do roku 2050 vyhubí lidstvo (nebo by alespoň mohla) 3.4/5 (5)

Do roku 2050 se planeta ohřeje o 3°C, což povede ke kolapsu ekosystémů včetně korálových útesů, Amazonské pralesa či Arktidy.

Svět bude trpět ničivými požáry, návaly horka a pochopitelně suchem, které znemožní pěstování plodin i běžnou existenci. Až 55% obyvatel postihne klima, které bude smrtelné.

I ty největší řeky, pravděpodobně vyschnou. A miliardy lidí se budou muset stěhovat ze svých domovů na jiná místa – primárně do Evropy, USA či Kanady, což bude mít za následek kolaps jak ekonomický, tak sociální.

Extrémní sucha se budou střídat s obrovskými záplavami, což bude mít mimo jiné za následek potravinovou krizi, která i ve vyspělých zemích způsobí hladomory.

Klima se dnes mění bezprecedentní rychlostí. Podobná rychlost byla pouze na konci prvohor, a vedla ke gigantickému vymírání. I tak ale probíhala změna 5x pomaleji než dnes!

Toto je jenom začátek. Kolaps amazonských pralesů a korálových útesů bude mít za následek ještě větší urychlení procesu. Antarktida roztaje a do konce století se zvedne hladina oceánů až o 30 metrů! Což jenom v Bangladéši uvede do pohybu další desítky milionu lidí.

Zoufalí klimatičtí uprchlíci budou bojovat o holý život, a je tedy zřejmé, že méně postižené oblasti budou čelit obrovskému tlaku. Je velmi pravděpodobné, že v dané situaci pro ně NE nebude odpověď.

Někdo by mohl namítnout „No co, je to holt zasloužený trest za náš rozežraný a neudržitelný životní styl, který jsme poslední desetiletí vedli, tak si to teď vyžerem“. Nicméně o to přeci až tak nejde. Jde o to, že na téměř neobyvatelné planetě budou v otřesných podmínkách muset žít naše děti, které nemohou za to, že jejich předkové, kteří během necelých dvou století zničili planetu, která před tím miliony let fungovala zcela harmonicky.

Musíme zcela razantně a drasticky zakročit. Kdo když ne my. Kdy, když ne teď.

Dle odhadů předních enviromentalistů máme přibližně 12 let, do kdy musí proběhnout zcela zásadní změny. Pokud to nezvládneme, bude katastrofa nevyhnutelná. Zkorumpovaní politici, si ale neuvědomují, a ignorují závažnost toho co se právě děje, a nejsou schopni a ani ochotni globální katastrofu řešit….

…….

Nyní by mohl článek skončit, a zřejmě bych konečně získal nějaké ty lajky, protože strašit klimatem je nyní velmi populární. Možná by mě i někdo označil za „opravdového odborníka“, a třeba i pozval do nějaké estrády, kde bych mohl strašit lidi. Nicméně pointa tohoto článku je zcela jiná.

Původně jsem chtěl výše vypsaný katastrofický scénář pro větší dramatičnost záměrně přehnat. Nicméně po chvilce googlení jsem se nestačil divit, když jsem zjistil, že v podstatě všechny výše vypsané následky jsou zcela v souladu s tím, co dnešní alarmisté tvrdí.

Teď si představte, že tomuto člověk reálně věří. Že věří, že za pár desítek let vyhynou miliardy lidí, a že jeho děti budou možná mezi nimi. Co takový člověk bude ochoten udělat aby tomu zabránil? Kam až bude schopen zajít?

Je obecně známo, že v zájmu vyššího dobra jsou lidé ochotni páchat ty nejhorší věci, a věří-li někdo, že je tu zcela reálná hrozba výše popsaného scénáře, co mu bude bránit nasypat sousedovi písek do nádrže jeho vysokoemisního auta? Co mu bude bránit hodit v noci zápalnou láhev do domu souseda topícího uhlím, či páchat atentáty ´či lynče na skeptické politiky, známé též jako popírače?

Morálka to rozhodně nebude, protože většina lidí se ztotožňuje s názorem, že účel světí prostředky. Když se kácí les, tak létají třísky. Atd..

Když někdo produkuje nadlimitní množství emisí, tak nás tím vlastně všechny zabíjí. Když mu tedy bude něco provedeno, bude to přeci jenom nutná sebeobrana.

Za komunistů spousty lidí spolupracovali s režimem z přesvědčení, že dělají dobrou věc.

Hitlera také podporovalo spousty lidí. A ti lidé neudávali židy z důvodu, že by byli zlí. Dělali z velké míry proto, že sami věřili, že židé jsou zlo, proti kterému je potřeba bojovat.

Stejně tak lidé vraždící ve jménu islámského státu, tak nedělají z důvodu, že by chtěli páchat zlo, ale protože věří, že proti zlu naopak bojují (viz. můj článek o tom, zda je Islám opravdu tak netolerantní, jak se může zdát, nebo je problém v něčem jiném?)

Jaký je důvod domnívat se, že současná populace je o tolik jiná, než byla ta předchozí, a že se už nic takového stát nemůže?

Podle mě žádný. Proroků konce světa už bylo nespočet. Nikdy se jim ale nepodařilo, aby se z jejich stihomanů stal takový mainstream jako nyní.

Souhlasím s klimatickými alarmisty, že současná hrozba je obrovská. Ne však z důvodu, že bychom se uvařili, jak se tvrdí dnes či zmrzli (jak se tvrdilo, že necelými 50ti lety), ale kvůli tomu, že začít se chovat jak dobytek, když jde do tuhého je zkrátka lidská povaha (krásně je to ilustrováno ve filmu The Mist – ještě lépe to ilustrují události napříč celou historií lidstva). A pokud dostatečně velký počet lidí uvěří tomu, že se opravdu blíží konec světa jak ho známe, máme se myslím na co těšit.

Please rate this

Jak ušetřit produkci CO2 4.5/5 (4)

Na začátek pár čísel..

Zde je soupis toho, kolik co2 vyprodukuje jaká činnost:
33g
– jednorázová plastová taška
100g – 4km běhu
1000g – vyprodukuje člověk dýcháním za den
1kg – 1kg mrkve
2kg – 1km ujetý autem
2kg – stejk
12kg – 1kg tvrdého sýra
100kg ročně – používání sušičky 1x týdně
271kg – přírodní taška (len, bavlna, juta..)
400kg za rok – pes
1 250kg za rok – používání mobilního telefonu 1 hodinu denně
2 tuny – středně dlouhý let letadlem

Za pozornost stojí zejména ta nyní velmi populární „ekologicky udržitelná organická taška“, která údajně nejen, že zamořuje atmosféru více než 8 000x více, než zatracovaná jednorázová plastová taška, ale je dokonce přírodu zatěžuje i velkou produkcí toxických látek, které jsou do půdy zapracovávány při hnojení bavlněných plantáží.

Průměrné roční uhlíkové stopy lidí

Australané – 20,6 tuny na osobu
Američané – 19,8 tuny na osobu
Britové – 9,7 tuny na osobu
Číňani – 4,6 tuny na osobu
Indové – 1,2 tuny na osobu
Keňani – údajně 300kg na osobu

V průměrný spotřebách zřejmě není započítáno cca 350kg CO2, které člověk za rok vyprodukuje dýcháním.

Roční globální produkce CO2 je cca 10gtc, tedy 10 000 000 000 tun.

Nyní pár zábavných porovnání.

  1. Člověk, který uběhne 4km je pro životní prostředí větší zátěží, než ten, kdo si odnese nákup v jednorázových igelitkách.
  2. Člověk, který se ob den cpe hovězím steakem je pro životní prostředí menší zátěží, než jeho soused žijící z prány, který chová psa.
  3. Ekologicky založený člověk, který poletí sbírat odpadky z pláže na Bali (prý je to teď populární zábava, která asi nějak zvyšuje sociální status), vyprodukuje srovnatelný objem co2 jako cca 60 000 jednorázových tašek.

Z čísel výše je vidět, že možnosti jak alespoň zastavit růst produkce CO2, nespočívají v zákazu igelitek, nebo až úchylném snižování emisí automobilů. Cesta je buď snížit úroveň blahobytu ve vyspělém světě kamsi na úroveň Indie, kde většina lidí žije ve slumech. Nebo zásadním způsobem snížit populaci.

Velmi by mě zajímalo jestli se vrátíme zpátky na stromy, nebo budeme v příštích letech pořádat „ekologické bombardování“.

Kdybych si měl tipnout, tak nedojde ani k jednomu, protože o planetu tady nejde (alespoň těm, kteří určují trendy), jde o business. Proto se bude i nadále pokračovat v dotování drahých a ekologicky zcela nešetrných technologií (viz článek Ekologie naruby).

* Celková spotřeba se součtem jednotlivých položek jaksi nesedí, což poukazuje na to, že celá „věda“ kolem CO2 je pouhém šarlatánství.

Please rate this

Jak bojovat proti změně klimatu 4.33/5 (3)

Boj proti změně klimatu stojí spoustu peněz, a výsledek je v podstatě nulový, nebo ještě o něco horší. To však pro „věřící“ není důvodem k tomu, od něj ustoupit, nebo ho nějak změnit. Naopak je to důvodem ještě víc pokračovat v tom šílenství, které právě probíhá.

Z historie je vidět, že volný trh je schopen řešit problémy velmi efektivně, a pokud by problém s klimatickou změnou byl reálný, bylo by dobré, nechat volný trh, ať se s tím nějak popere. Vzhledem k tomu, že věřící jsou povětšinou také zarytí etatisté, tak jim takovéto řešení nestačí. Aby bylo řešení správné, je nutné někomu něco přikázat, nebo zakázat. Nebo oboje.

Tady je tedy krátký seznam toho, co bychom mohli udělat abychom planetě odlehčili:

  1. Zakázat výrobu tzv. bio-paliv ze zemědělských plodin
    Tím docílíme toho, že
    – z polí vymizí řepka, která je velmi škodlivá a mimo jiné zabíjí včely, které jsou pro fungující ekosystém naprosto zásadní
    zpomalíme kácení deštných pralesů kvůli palmě olejné, ze které se biopaliva vyrábí
    snížíme emise CO2 
  2. Zakázat používání solární panelů tam, kde to není nezbytné
    Solární panely totiž kvůli fluoridu dusitému a fluoridu sírovému, který vzniká při jejich výrobě škodí životnímu prostředí podstatně více, než třeba energie z uhlí.
  3. Zakázat úsporné zářivky
    Protože obsahují rtuť, a jedna nezrecyklovaná žárovka může otrávit až 10 000 litrů vody.
  4. Příspěvek na OZE (čti solární barony) nahradit za jaderný příspěvek
    Protože je to v současnosti nejekologičtější zdroj energie.
  5. Dotovat obchodům jednorázové igelitky
    Aby i ten obchodník, který by si to normálně nemohl dovolit, mohl nabízet zákazníkům zdarma typ tašky, která je dle studií s přehledem nejekologičtější.
  6. Ušetřené peníze za podporu kontraproduktivních věcí nasměrovat do perspektivnějších činností jako
    – výsadby lesů
    – plateb jakési formy výpalného banánovým republikám za to, že budou chránit svoje pralesy před kácením
    – výzkum termonukleární fůze, která zajistí v podstatě nekonečný a zcela ekologický zdroj energie
    – podpora moderních technologií pro čištění oceánů
    – genetické modifikování rostlin aby konzumovaly více CO2
    – výroba přístrojů pro odsávání CO2 z atmosféry (dle analýzy je možné odsát 1 tunu CO2 za méně než 100 USD. Evropan tedy může celou svou roční produkci odsát cca za 1 000 USD, což je nesčetněkrát levnější, než jsou náklady současné politiky, která je navíc kontraproduktivní)

Please rate this

Ekologie naruby 5/5 (1)

Tak se na nás valí další zákaz v zájmu ekologie. Po zákazu igelitek, podpoře biopaliv, solárních baronů, omezení kamionů, či zákazu žárovek, jde nyní o zapovězení plastů na jedno použití. Na první pohled krásná myšlenka, že. Tak jsem si řekl, že udělám menší rekapitulaci toho, jak dopadly předchozí „zelená opatření“.

Zákaz (resp. povinné zpoplatnění) igelitových tašek

Bruselský úředník jde takhle kolem moře a vidí v něm igelitovou tašku. Řekne si, že je to potřeba nějak řešit. Dokonalou dedukcí dojde k tomu, že když by igelitové tašky neexistovaly, tak by se ani nemohly dostat do moře, a problém nebude existovat. Nevyrobením igelitek by se i ušetřilo spoustu CO2, takže jejich zákazem i trošku ochladíme zemi. Jak prosté. To, že zákazem igelitek potřeba nějak kultivovaně odnést nákup z obchodů domů nevymizí samozřejmě neřeší.

Navzdory dokonalé logice tohoto postupu se kýžený výsledek nedostavil. Výsledkem je, že se moře místo jednorázovými igelitkami, plní ne-jednorázový plastovými taškami, které jsou sice o něco dražší, o něco méně (4-5x ! ) ekologické, ale zato horší.

Je to proto, že lidské chování na volném trhu funguje jako tekoucí voda – teče přímo dolů, tou nejefektivnější cestou, a když jí někdo postaví do cesty nějakou překážku tak jí obteče. Pořád se dolů (k cíli) dostane, ale trošku delší a horší cestou. Pokud se tedy řetězce z nějakého důvodu rozhodly rozdávat k nákupu igelitky, mělo to pravděpodobně nějaký racionální důvod – bylo to nejlevnější (a tedy nejekologičtější – viz. bonusová teorie) řešení. Zastavit proud vody ale není až tak jednoduché, takže když se zapověděly igelitky, tak řetězce, vědomy toho, že lidé nějak potřebují odnést svůj nákup okamžitě přišly s jiným řešením – začaly nabízet tašky z pevného plastu, papíru nebo látky. Bohužel ale jak ukazuje studie britské enviromentální agentury, tak ony igelitky byly opravdu tím nejekologičtějším řešením. Konkrétně 4x ekologičtější než taška papírová, a 5x ekologičtější než pevná plastová. Cílem regulace bylo, aby lidé nepoužívali tašky na jedno použití. Vtip je v tom, že to, že lidé s sebou do obchodu nenosí vlastní tašky není tím, že jim igelitky nějak vygumovali mozek, a že je to nenapadlo, ale v tom, že lidé jsou líní a pohodlní. Jednorázové igelity tedy povětšinou nahradily ne-jednorázové papírových tašky či plastové tašky, ze kterých se ale staly rázem tašky jednorázové. Ne, že by se nějak změnila jejich struktura, ale prostě tak, že je člověk po použití vyhodí, stejně tak, jako to dělal s igelitkou. (

Je to podobné, jako když si můj kamarád nechával dělat jednorázovou kartu do Makra. Jednou jsem tam byl s ním a on povídá obsluze, že chce vystavit jednorázovou kartu.
Oblsluha: nic takového nemáme
Kamarád: ale jo, já si jí tu vždycky dělám
Obsluha: opravdu nemáme
Kamarád: no, tak mi dejte tu normální

Bezprostředně po nákupu skončila karta v koši, a při příští návštěvě se rozhovor pravděpodobně opakoval.

Stejné je to s lidmi a nákupními taškami. Ti, kteří si je schovávali pro příští nákup dříve to po zavedení regulace pravděpodobně dělat nepřestali, a naopak ti co to nedělali doposud, s tím nezačali.

Výsledkem oné regulace se tedy stalo skokové ! násobné ! zhoršení stavu, protože papírová taška má 4x větší ekologickou stopu než ona nenáviděná igelitka. Chraň bůh planetu zemi před těmi, kterým nevadí dát nějakou tu kačku navíc pro dobro světa, a odnesou si nákup rovnou v čupr-supr-eko tašce z bavlny. Její výroba je totiž 173x ekologicky náročnější než ona igelitka. Při průměrné intenzitě nakupování 2x týdně by tedy člověk musel jednu a tu samou tašku používat téměř 2 roky na každý nákup, a i tak uhraje pouze ekologickou plichtu s onou toxickou igelitkou.

Biopaliva

„Pokud jde o emise, tak se ukazuje, že biopaliva jsou horší než benzín,“ takto výsledek studie shrnul profesor John DeCicco. To však není jediný problém, který biopaliva přinesla. Kvůli využívání orné půdy pro pěstování biopaliv je méně plochy pro pěstování potravin, a je jich tedy nedostatek, což způsobuje problém hlavně v rozvojových zemích*.

Kromě toho, že mají biopaliva větší 5.3x vyšší produkci CO2 (jejíž snížení měly zajistit), mají i podstatně vyšší emise NOx, které jsou pro lidské zdraví přímo škodlivé na rozdíl od CO2.

Biopaliva také poškozují motory aut. Při jejich používání je potřeba častěji měnit olej, a olejový filtr.

Vzhledem k tomu, že se biopaliva vyrábí také z palmy olejné (proti, které se na druhé straně zase bojuje), tak EU svým nařízením zásadním způsobem podporuje kácení deštným pralesů, které nahrazují obrovské plantáže těchto palem. Často se kácí na rašelinýcýh půdách, které při degradaci vypouštějí obrovské množství CO2, které opět samozřejmě není započítáno v uhlíkové stopě biopaliv (až 5000 tun z jednoho vykáceného hektaru!)

Biopalivy asi není potřeba se nějak blíže zaobírat, protože jejich škodlivost ve všech směrech snad nikdo gramotný již nepopírá.

* vzhledem k tomu, že problém s CO2 tkví v tom, že na zemi je hrozně moc lidí, je možná uvržení rozvojových zemí do hladomoru součástí plánu? Pak by to z hlediska snižování emisí dávalo dokonalý smysl

Soláry

Kromě toho, že to byl obrovský tunel, který stojí každoročně daňové poplatníky desítky miliard, tak se ukazuje, že ani ty soláry nejsou tak zelené, jak by se na první pohled zdálo.

Když si člověk představí dům, který má střechu pokrytou panely, a je zcela energeticky soběstačný, zní to jako etalon ekologie. A v tuto chvíli asi opravdu je. Nicméně to co už aktivisté zpravidla nereflektují, jsou emise produkované při výrobě solárních panelů. Zároveň panel nebude na střeše na věky, jejich životnost je běžně 10-25 let, takže pak bude nutné panely nahradit novými, a starý panel bude potřeba nějak zlikvidovat. Ano, prý se většina z nich dá zrecyklovat nicméně recyklace také nějaké ty emise produkuje, a mnohdy to může být více, než by vyprodukovala výroba nového.

Když se započtou emise vyprodukované za celý „život“ solárního panelu, tak ty emise na vyprodakuvanou kilowatthodinu jsou bohužel větší, než z uhlí.

Ani větrníky nejsou úplně sluníčkové, ukazuje se totiž, že jsou velkým nebezpečím pro ptáky a netopýry, které zabíjí po tisících. (http://www.scinet.cz/smrt-v-primem-prenosu-vetrne-elektrarny-zabijeji-rocne-tisice-dravcu.html).

Další obecný problém „zelené energie“ je, že je nestálá. Když zafouká / zasvítí je jí moc. Když se objeví mrak či přestane foukat, tak jí je zase málo. To má za následek 2 věci

  1. Když to zrovna frčí, tak to přetěžuje soustavu, kterou je kvůli tomu nutné posilovat.
  2. Když to zrovna nefrčí, tak je nutné výpadek doplnit jiným zdrojem, zejména uhelnými elektrárnami. No a vzhledem k tomu, že než se taková uhelná elektrárna rozjede to trvá pěkných pár hodin, tak se tyto elektrárny pak pro jistotu ani nevypínají, a vzniká pak absurdní situace, kdy se sice můžeme plácat po zádech, že elektřina, kterou využíváme je zelená. Zároveň ale pálíme uhlí a elektřinu z něj vypouštíme do luftu.
    Je to podobné, jako když někdo jezdí elektromobilem, který si dobíjí elektřinou z uhelné elektrárny.

Problémy a) a b) nejsou zatíženy malé, ostrovní solární systémy na střechách domů. Ty ale zase využívají lithiové baterie, které jsou také pěkný sajrajt. A je to okrajová záležitost.

Omezení kamionů

Teď nevím, zda omezení maximální délky kamionů bylo motivováno jistě geniální úvahou menší kamion = nižší hmotnost = nižší spotřeba a emise, nebo něčím jiným. Každopádně je tu. Pro někoho je to možná překvapivé, ale menší kamion uveze i méně zboží, a bohužel evropští spotřebitelé nejsou tak uvědomělí, že by omezení kapacity kamionů vyrovnali nižší spotřebou. Výsledkem tedy je, že je nutné přepravit stejný objem zboží, ale menšími kamiony. Tedy kamionů musí jezdit více, a dohromady produkují zcela jistě i více emisí.

Dopravci samozřejmě tlačí na výrobce aby vyráběly kamiony co nejefektivnější – tedy takové, které  budou umožňovat převoz co nejvíce nákladu s co nejmenší spotřebou. Nedělám si iluze, že by dopravce nějak extra trápilo to, že více kamionů generuje více CO2. Na srdci jim spotřeba paliva leží proto, že palivo kromě toho, že spalováním rozpouští Antarktidu, tak stojí i peníze. Na svět tedy přišla nová generace tzv. „krabicových kamionů“, které postrádají jakékoliv aerodynamické prvky, aby zůstalo co nejvíce prostoru pro náklad. Jedna možnost je, že krabicové kamiony se začaly vyrábět jen tak z plezíru. Druhá je taková, že se výrobci snažili v rámci možností udělat co nejefektivnějšího řešení. Tedy takového, které umožní přepravit co možná nejvíce nákladu s co nejmenšími náklady, a že z toho vyšlo, že kamion halt sice nebude tak hezky rozrážet vzduch a bude mít trochu větší spotřebu, ale to bude vykopenzováno větším objemem nákladu.

Když ale úředník v EU viděl rozmach krabicových vozidel, tak spíš předpokládal možnost první, a dostal brilantní nápad – nařídí, aby kamiony měly aerodynamičtější tvar, tedy pravděpodobně nějaké zkosení vpředu a vzadu, čímž opět zbude méně prostoru pro náklad. Naštěstí toto nařízení bude pravděpodobně doprovázeno i prodloužením maximální délky kamionů. Dlouhou oklikou se tedy dostaneme zpět do výchozího stavu, který byl evidentně nejlepší.

Zákaz žárovek

Klasické žárovky jsou již tabu. Nahradit je měly úsporné, kterou je ekologičtější – bohužel jsou ale plné rtuti a rtuť je ekologická asi tak jako novičok ☹ .

A jedna rozbitá, nezrecyklovaná žárovka může otrávit až 10 000 litrů vody.

Vzhledem k tomu, že na skládách údajně končí 60% žárovek, tak lze říci, že se jedná o opravdovou ekologickou katastrofu, čímž nemyslím imaginární, neškodnou CO2 katastrofu jako v ostatních případech, ale tu opravdovou, takovou tu, které si líznete a ona vás zabije.

Ano, lze říci, že problém je v tom, že lidé jsou prasata a hází žárovky do lesa. Nicméně když tam předtím mohly házet klasické wolframky, tak se žádná katastrofa nekonala. Koná se až teď, a to díky nařízení EU.

V kontextu nahrazování žárovek rtuťovými jedovkami s vírou v úsporu energie je velmi vtipný požadavek na svícení autem i ve dne, které sice není (zatím?) celoevropské, ale i tak je obrovskou energickou zátěží. Vezmeme-li příklad, že denně v ČR najezdí milion aut 1 hodinu, získáme milion hodin svícení denně, zcela zbytečně. Vezmeme-li průměrnou spotřebu světel 200W, tak denně vypálíme 200 000kWh energie do luftu. Jen tak pro srandu. Abysme se na sebe za denního světla dobře viděli.

Zachrání zákaz jednorázových plastů planetu Zemi, nebo bude jen dalším hřebíčkem do její rakve?

Když vidíme jak dopadli předchozí pokusy, je zřejmé že ani toto nedopadne nijak lépe. Nemám sice křišťálovou kouli, ale jsem si na 100% jist, že za pár měsíců potom co vyjde nařízení v platnost se z něj stane další zápis v seznamu ekologicích katastrof. Velmi pravděpodobně z toho důvodu, že dosavadní řešení budou nahrazena nějakýma jinýma – horšíma a dražšíma. Stejně tak jako jednorázové igelity byly nahrazeny ne-jednorázovými plastovkami na jedno použití, tak se i brčka začnou vyrábět pevnější (a spotřebuje se na ně tedy více plastu i emisí), aby již neplnili definici jednorázového plastu.

Zde opět dobré připomenout jiné protichůdné nařízení, které je zaměřené proti tomu, aby se někdo náhodou nedotkl rohlíku před tím, než si ho koupí. Zajímavě k tomuto problému přistoupili v Itálii, kde pak třeba jednotlivé housky balí do samostatného igeliťáku.

Druhým zajímavým vynálezem je jakási obdoba takových těch automatů, do kterých hodíte peníze a pak musíte nasměrovat chňapák nad nějaké plyšáka a pokusit se ho vytáhnout. V Itálii takovýto systém používají pro ochranu pečiva před kontaminací. Člověk tedy musí takovou speciální lopatkou s prodlouženou rukojetí vylovit pečivo z uzavřeného plastového boxu. Pokud chcete koupit třeba 10 rohlíků tak touhle zábavou strávíte minimálně půl hodiny, během které vám kombinací fyzické námahy a rostoucího vzteku podstatně stoupne tep, a tedy i uhlíková stopa.

Emisní normy na auta

Již dlouhou dobu je znám fakt, že 15 největších lodí má větší emise, než všechny auta, kterých po světě jezdí stovky milionů. Ne 15% lodí, ne 15 000 lodí, ale opravdu patnáct kousků. Vezmeme-li v potaz, že obřích nákladních lodí jezdí po mořích tisíce (miliony?), tak si zhruba můžeme představit poměr emisí lodí a aut. Z toho vychází, že pokusy o drastické snižování emisí u aut, na hranici fyzikálních možností je absolutně neúčelné. To ale teď pomiňme, a podívejme se, k čemu regulace vedla.

Ze všech těch regulací je toto asi jediná, která opravdu zajistili nějaké snížení emisí CO2. Vzhledem k tomu, že dieslové motory mají nižší emise CO2, tak s přitvrzující regulací zažívaly logicky větší a větší rozmach. Co už se ale neřeší jsou emise NOx, které jsou na rozdíl od CO2 opravdu jedovaté, a těch shodou okolností dieslové motory produkují více. V zájmu „ochrany planety“ si tedy zkurvíme vlastní zdraví, což je obvlášť bizardní s vědomím toho, úspora CO2 v autech planetu rozhodně nijak nespasí (pokud tedy plánem není zajištění větší úmrtnosti v důsledku dýchání jedovatého NOx).

 

Proč jsou ekologové a úředníci zase mimo. V čem je problém?

Problém je v tom, že ekologové a úředníci nechápou, v čem je problém. Problém není v konkrétních věcech, jako třeba igelitová taška, nebo dlouhý kamion či plastovém brčku. Problém je v tom, že na Zemi žije spousta lidí, a tito lidé potřebují spoustu věcí.  A ta věc, která je zrovna nejlepší (nejlepší poměr výkon / cena), tak ta se masově vyrábí a je tedy nejvíce vidět. Paradoxně ale to co se zdá, jako největší problém, bývá problematické nejméně – a proto se to masově používá.

Věci potřebují někam přepravit, do něčeho zabalit a následně někde vyhodit, když už to nepotřebují. Primární příčinou je tedy velký počet lidí, kteří mají určité potřeby, a ještě k tomu je mezi nimi dost prasat.

Ekologové z pravidla mají nějakou hezkou představu, která na první pohled dává smysl, a to jim stačí. Je to podobné jako s palmovým olejem. Kácí se kvůli němu pralesy, tak každého hned napadne, že když nebudeme používat / zakážeme palmový olej, tak se přestanou pralesy kácet. Nicméně pravda je taková, že olej je prostě potřeba do výrobků, a zrovna palma olejná má největší výtěžnost (10x více než sója) – z nejmenší plochy se vytěží nejvíce oleje. Pokud budeme nahrazovat palmový olej jakýmkoliv jiným olejem, bude situace opět pouze horší – na produkci stejného množství oleje bude potřeba vykácet větší plochu pralesů. Na mysl přichází převratná myšlenka, proč nezakázat přidávání oleje do potravin úplně? Beztak je to jenom laciná náhražka. Nebo můžeme alespoň potraviny obsahující náhražkové oleje bojkotovat, a kupovat pouze kvalitní potraviny.

Bingo. Pak se ale musíme smířit s tím, že naše ekologická stopa násobně vzroste. Smysl používání náhražek tkví v tom, že jsou laciné, a tedy že je člověk schopen jich vyrobit hodně za malou cenu, a nahradím tím něco, co bych vyrobil za vyšší cenu, čímž sice tak trochu šidí spotřebitele, ale šetří emise. Protože co je levnější, má zpravidla i menší emise (viz. bonusová teorie).

Palmový olej je tedy v současné době to nejlepší a nejekologičtější řešení, stejně tak jako byla dnes již zapovězená igelitka, žárovka, dlouhý kamion, nebo energie z čekohokoliv jiného včetně uhlí, než ze solárů.

Skutečné jádro problému tkví v tom, že na zemi žije obrovský počet lidí, a lidé potřebují věci. Věci, které musí někde nakoupit. A když je někde koupí, tak je musí v něčem odnést domů. Pokud tedy zakážeme přirozené (a tedy to nejlepší) řešení – tedy např. igelitku, tak si lidé budou nákupy odnášet v něčem jiném. Bohužel dražším, a méně ekologickém – tedy v plastových, papírových či látkových taškách. Zakážeme-li tašky budou se používat bedýnky, zakážeme-li bedýnky budou se nákupy vozit v sudech, přičemž každý další krok bude dražší a méně ekologický než ten předchozí. Takto to může jít takřka donekonečna, až v jednu chvíli zjistíme, že žijeme v ekologické totalitě. A ano, totalita s sebou přináší jednu velmi ekologickou věci, a sice bídu.

Země je bohužel zasviněná, ale bohužel žádný zákaz nezmění fakt, že lidé jsou líná prasata, a budou tedy vždy dělat to, co pro ně bude nejpohodlnější. Kdyby se biliony EUR, které jdou na boj proti CO2 použili na to, aby byl na každém rohu odpadkový koš, včetně košů na plasty atd. Kdyby se něco z té částky dalo na častější vývoz odpadků, aby člověk nemusel v eko koších vždy půl hodiny hledat škvíru kam svůj odpad nacpat. Tak by možná lidská potřeba házet odpadky do řeky nebyla tak velká.

Pro zastavení plnění oceánů sajrajtem vlastně stačí dodržovat jednoduché pravidlo – a sice aby cesta k odpadkovému koši byla vždy kratší, než na břeh řeky / moře.

Započteme-li přímé i nepřímé náklady je to tak obrovská částka, že by musela stačit na to 10x vyčistit oceány do posledního brčka.

Bonusová teorie – proč je nejlevnější řešení to nejekologičtější

Obecně lze říci, že když je něco levné, tak je na to potřeba málo zdrojů. Když je něco dražší, tak je to dražší proto, že je na to (výrobu, dodání, skladování, použití – prostě celý proces) potřeba zdrojů více.

Ekologické chování je takové, které šetří zdroje, a tedy pokud se chci chovat ekologicky, měl bych kupovat to nejlacinější zboží. Nejlacinější nikoliv ve smyslu koncové ceny, ale té výrobní. Jinými slovy je potřeba jíst co největší šunt. Klidně předražený.

Největší službu planetě zemi tedy prokazují konzumenti Burešových dobrot, které z pravidla obsahují jen stopové množství kvalitních surovin.

ČÍSLA..

Abych tu neplácal jenom své dojmy, pojďme se podívat, jak se boj EU s klimatem daří v absolutních číslech.

Na grafu níže jsou vidět celosvětové emise CO2, Boj začal zhruba v roce 2004, odkdy se na něj začaly vynakládat nepředstavitelně vysoké částky. Od roku 2014 by na oteplování mělo jít 20% rozpočtu EU!  Tedy cca 30mld EUR ročně. V tom samozřejmě nejsou započítány vícenáklady výrobců a spotřebitelů, které jsou pravděpodobně ještě mnohonásobně větší.

Nedůvěřivec by mohl namítnout, že za ty biliony investovaných korun jsou výsledky poměrně mizivé, a že jestli k nějakému snížení došlo, tak je spíše kosmetické. Ještě zajímavější je ale porovnat emise EU s třeba s indií, kde si s ekologií hlavu nijak nelámou, a přesto mají co se týče produkce CO2 naprosto stejné výsledky jako EU.

Myslím, že tento graf je dokonalým důkazem toho, že celé to zelené šílenství je naprosto nesmyslné a má naprosto nulové výsledky. Započteme-li i fakt, že indie roste podstatně rychleji než EU, přičemž emise jim rostou stejně rychle, vychází z toho, že Indie je co se týče ekologie efektivnější než EU. Dokonce i ostatní země „rest of world“ v grafu vykazují stejný vývoj růstu emisí jako EU.

Dobrá zpráva na konec

Ač všechny snižovací pokusy skončily násobným zvýšením emisí, nemusíme si s tím dělat velkou hlavu. Vše totiž nasvědčuje, že vliv člověka na produkci CO2 je naprosto zanedbatelný. Je to již několik let, co bylo prokázáno, že slavný „hokejkový graf“, který nastiňoval apokalypsu byl zfalšovaný, a že teplota na zemi dokonale koresponduje se sluneční aktivitou. Násobné navýšení emisí v nově regulovaných oborech nás tedy nemusí trápit. Jenom je škoda těch bilionů EUR, které jsou vynakládány naprosto neúčelně, ale co jsou to přeci jen peníze.

O klimatickém podvodu píše detailně Vítězslav Kremlík ve svém blogu.

Climategate a hokejka: IPCC publikovala poplašné zprávy bez ověření

Ve stručnosti jde o to, že slavný hokejkový graf, který započal zelené šílenství byl již od prvopočátku pochybný.

  1. Studie nebyla nijak kontrolována, jak bývá zvykem
  2. IPCC Studii převzala, a taktéž ji nijak nekontrolovala (protože autor studie byl shodou okolností i ředitelem IPCC)
  3. Michaela E. Mann dlouhou dobu tajil zdrojová data, ze kterých studie vycházela
  4. Unikly emaily mezi Mannem a spolupracovníky, kde se baví o falšování studie. Např. aby zakryl pokles teplot a nebo období vysokých teplot, které vychází tam kde se zrovna nehodí.
  5. Kromě manipulace se získanými daty se ukázalo i to, že získaná data z posledních období (ze kterých vycházel ten vzestup teplot), jsou nekvalitní (malý vzorek). Při rozšíření vzorku se celý hokejkový efekt rozplynul.

Co se tedy od ekobusiness terorismu vrátit opět ke klasické ekologii, a začít třeba tím, že nebudeme zbytečně používat produkty plné jedovatých sajrajtů. Že nebudeme házet odpadky do moře, a na úchylné měření neškodného CO2 se vykašleme? Ušetřené biliony EUR pak můžem rozfofrovat, za něco bohulibějšího, třeba na otrokářství 2.0 a importovat z afriky co nejvíce negramotných černoušků aby nám vydělávali na důchody? Za tu částku bychom jich přivezli tolik, že bychom mohli do důchodu v 30ti..

Please rate this