Finální zúčtování s EU 4.8/5 (5)

Smyslem toho článku je ukázat několik věcí, a sice, že

  • EU jako celek je neúspěšný ekonomický celek
  • na členství v EU nevydělávají ani ty země, které jsou tzv. čistými příjemci (včetně ČR)
  • většina ekonomických argumentů pro EU je lichých
  • existují alternativy členství v EU, které i v nejpesimičtějším scénáři vycházejí výhodněji, než členství v EU

PŘÍNOSY ČLENSTVÍ V EU

Dle vládní studie, je náš přebytek za 10 let od vstupu do EU 334mld. Což vychází na 33mld ročně.

Dále se ve studii dozvíme, že kdybychom se neúčastnili na vnitřním trhu, přišli bychom o 100 miliard ročně.

Celkem jsme tedy na přínosu 133mld ročně, a už z tohoto, jasně vidíme že jakž-takž-volný-obchod, alias vnitřní trh, tvoří drtivou většinu přínosu celého spolku.

NÁKLADY ČLENSTVÍ V EU

Zatímco oněmi 334mld, (nebo dokonce 679mld, bez odečtení peněz co do EU posíláme) které jsme z EU dostali na dotacích se ohání kdekdo, a myslím, že o nich slyšel už víceméně každý, kdo se o politiku alespoň minimálně zajímá, tak o nepřímých nákladech na členství se taktně mlčí, což je zejména podivné vzhledem k tomu, že již od roku 2009 je k dispozici studie Evropské komise, která tyto náklady vyčísluje.

K tomu, kolik nás EU stojí můžeme dojít dvěma způsoby.
a) Můžeme se snažit vyčíslit jednotlivé náklady a ty pak sečíst. Například tak jako to udělal Petr Mach, který dospěl k číslu 200mld ročně.
b) Můžeme se podívat do oné studie Evropské komise, která náklady vyčísluje na 3,5 – 4% HDP ročně. Vzhledem k tomu, že od roku 2009 byrokracie a regulace neustále přibývá, lze předpokládat, že i náklady na jejich plnění rostou.
c) Můžeme se podívat, jak se nám dařilo před vstupem do EU, a porovnat trend s tím jak se nám daří vstupu.

Na to jak naše tzv. „čistá pozice“ vypadá po započtení nepřímých nákladů (na byrokracii a regulace) se můžeme podívat v obrázku od Svobodných, který vychází ze studie Evropské komise.

Nutno dodat, že ne všechny náklady, které p. Mach vyčísluje jsou započteny v oněch 4%, vyčíslených Evropskou komisí, tzn. to bude ještě o něco více.

POROVNÁNÍ EU SE SVĚTEM

Z textu výše je vidět, že náklady na členství v EU převyšují příjmy. A to i v případě, kdybychom počítali, že s vystoupením z EU bychom přišli o možnost účastnit se vnitřního trhu.

Pakliže jsou nepřímé náklady v EU tak vysoké, musí se někde projevit. Zkusme se tedy podívat na pár grafů.

Z grafu  vytvořeném na webu worldbank.org vidíme, že zatímco před vstupem do EU se dařilo Rumunsku a Bulharsku podstatně lépe, než byl světový průměr ve srovnatelné příjmové třídě (země bohatli rychleji, než byl světový průměr). Tak po vstupu do EU se trend obrátil, a světovému průměr  se začalo dařit podstatně lépe.

Jinými slovy, zatímco v roce přístupu (2007) byly BG a RO podstatně bohatší než světový průměr, tak 10 let po vstupu světový průměr již velmi slušně dotáhl na Rumunsko a Bulharko dokonce předstihl.

Co se týče Chorvatska, přistupujícího v roce 2013, tak tomu se pár let před vstupem do EU dařilo hodně mizerně, a pár let vstupu o něco méně mizerně. Sledované období je ale poměrně krátké na to, dělat z toho nějaké závěry. Každopádně si světový průměr oproti Chorvatsku vedl lépe před jeho vstupem i po, a lze očekávat, že v příštích 10ti letech ho taktéž předstihne.

Unijní byrokratická zátěž neustále narůstá, proto jsou v grafu zahrnuty země přistupující v a po roce 2007. U ostatních zemí je velmi pravděpodobné, že bychom pozorovali stejný trend, leč asi v nižší míře.

Můžeme se podívat například na jednu zemi, která by nás měla zajímat primárně, a sice ČR.  Na grafu vidíme, že před vstupem se ČR dařilo lépe, a utíkala světovému průměru, naopak po vstupu nás světový průměr začal dohánět.

Z těchto grafů je vidět, že se vstupem do EU se se zmíněnými zeměmi cosi stalo, a zatímco před vstupem si (až na Chorvatsko) vedli vysoce nadprůměrně, po vstupu se jim začalo vést hůře než je světový průměr.

Další graf porovnávající výkon EU se všemi ostatními srovnatelnými ekonomickými celky na světě.

Na tomto grafu je vidět, že všechny velké ekonomické celky s ekonomickou vyspělostí minimálně stejnou jako EU od roku 2007 rostou v HDP na obyvatele v USD. Zatímco EU jako jediná klesá.

USA  (2007: 48 061; 2017: 59 531) = zbohatly o 23%.
Severní Amerika (2007: 47 723; 2017: 58 070) = zbohatla o 21%
Austrálie (2007 40 905; 2017: 53 799) = zbohatla o 31%
Vysoko-příjmové země napříč celým světem (tedy včetně EU a Eurozóny, které to táhnou dolů) (2007: 37 282; 2017: 41 214) = zbohatly o 10%.
Evropská Unie (2007: 35 593; 2017: 33 723) = zchudla o 6%.
Eurozóna (2007: 38 700; 2017: 36 870) = zchudla o 5%.

Nutno podotknout, že graf EU je negativně ovlivněn přistoupením Chorvatska v roce 2013, které bylo chudší než průměr, a proto HDP na hlavu táhlo dolů. Nicméně oproti unijní ekonomice to je zrnko v kupce písku, a proto se na grafu nijak výrazně tato událost neprojevila. Naopak skutečnost, která 10ti letý výkon EU uměle vylepšuje je to, že graf začíná v roce 2007, tedy po přistoupení Bulharska a Rumunska, které HDP na hlavu táhly dolů, čímž se startovní bod EU uměle snížil, čili měl o to větší růstový potenciál.

Je možné, že je to náhoda, že se zeměmi, před vstupem dařilo lépe než po vstupu. Je možné, že to, že EU jako jediný (mezi srovnatelnými) ekonomický celek chudne, je také náhoda. Nicméně je tu podle mě jedno podstatně logičtější a věrohodnější vysvětlení, a sice, že byrokratická a regulační zátěž v EU je tak velká, že se zkrátka nemůže neprojevit, na výkonu jejích ekonomik.

Toto jsou tvrdá čísla.  Každý kdo není v terminálním stádiu losnomažňákovství musí uznat, že předložené argumenty, jsou velmi přesvědčivé. Myslím, že ani sebeobratnější žonglér se statistikou z toho nemůže být schopen udělat závěr, že EU je po ekonomické stránce úspěšný projekt (pozor nezaměňovat společný projekt mnoha úspěšných států).

V grafech používám jednotku HDP v USD na hlavu, která se mi při porovnávání bohatnutí různých zemí jeví jako nejlogičtější. Respektive by bylo možné používat jakoukoliv jednotnou měnu pro všechny země.

Nutno říci, že v roce 2007 započala globální ekonomická krize, nicméně jak již název napovídá, jednalo se o krizi globálního charakteru, která se týkala všech zemí. Tzn. to dle mého názoru není pro mizerný výkon unijních ekonomik žádnou omluvou, a je to spíše potvrzením toho, co tvrdilo mnoho ekonomů, a sice, že řešení v podobě jedné regulace za druhou, která EU nabízí pro boj s krizí nejsou moc dobrá, když zbytek světa se s ní vyrovnal nesrovnatelně lépe.

Jak se tedy zdá, tak členství v EU minimálně po ekonomické stránce výhodné nijak není. V tuto chvíli se můžeme utěšovat tím, že ztráty způsobené naším členstvím, nám EU alespoň částečně kompenzuje skrz dotační aparát. Zde se však nabízí minimálně 2 problémy, a sice

a) Morální problém – Nemyslím si, že bychom žili v tak nuzných podmínkách, že by bylo jakkoliv ospravedlnitelné se obohacovat na daňových poplatnících v Německu atd.

b) Časový problém – V souvislosti s nadcházejícím Brexitem, se velmi brzo staneme čistými plátci, a tedy i kdyby všechny mé výpočty a grafy výše byly špatně, tak prostě budeme do EU víc peněz posílat, než kolik z ní dostaneme zpět.

Naším cílem by myslím mělo být stát se suverénní zemí a s EU jakožto přirozeným obchodním partnerem se snažit udržovat co nejlepší obchodní vztahy.

K tomu, aby spolupráce takto mohla fungovat, by nám mohly pomoci smlouvy o EHP, která zajišťuje volný obchod, a smlouva o Schengenu, která zase zajišťuje volný pohyb. Při vystoupení z EU by tedy žádná izolace, kterou nejrůznější strašiči straší tedy nehrozila.

Pravda, že pokud bychom nebyli členy EU, museli bychom zřejmě něco platit za vstup do vnitřního trhu, nicméně Norsko platí 16 mld a Švýcarsko ještě zanedbatelnějších 3mld ročně.  Stejně tak, pokud bychom se chtěli účastnit vnitřního trhu, tak bychom museli přecijen nějaké regulace zachovat. Nicméně, ty ostatní bychom mohli směle zrušit.

Please rate this

Kolik ne-vyděláváme na členství v EU – díl 2. 4.75/5 (4)

PŘÍNOSY EU

Dle vládní studie, je náš přebytek za 10 let od vstupu do EU 333mld. Což vychází na 33mld ročně.

Vládní studie dále jako přínos EU uvádí jednotný trh, za který ale vděčíme smlouvě o EHP. Tzn. můžeme být stejně tak jako několik jiných zemí členem jednotného trhu a zároveň nebýt v EU, takže zásluhy za to Evropské Unii rozhodně připisovat nebudu. Stačí vstoupit do ESVO.

Volný pohyb osob nám zase zajišťuje smlouva o Schengenskémm prostoru.

Počítejme tedy, že jsme z EU získali 33 mld ročně. Což je pro představu cca 0,7% současného HDP.

 

NÁKLADY EU

Se členstvím v EU a čerpáním dotací je spojena celá řada vícenákladů, které bychom jinak neměli. Jedná se o:

  1. Ztráta z výběru cel (údajně 6mld ročně)
    Clo za zboží, které k nám cestuje z třetích zemí, a je procleno mimo ČR (např. v přístavu v Hamburku, kudy chodí většina zboží), již není příjmem ČR, ale příjmem země, ve které k proclení došlo.
  2. Podpora OZE (43ml ročně)
    Kromě toho, že jsou soláry drahé, je disktutabilní i jejich ekologičnost, a to z důvodů že:
    – neekologická výroba v Číně
    – složitá likvidace resp. recyklace
    – zatěžování přenosové soustavy
    – během toho, co je do sítě dodávána elektřina ze solárů musí ještě běžet záložní zdroj, tedy např. uhelná elektrárna, která ale pálí uhlí na prázdno..
  3. Biopaliva 
    4mld ročně, v čemž nejsou zahrnuty vícenáklady na poškozování motorů, a pochopitelně také značný podíl na tom, že půda nezadržuje vodu, vymírá hmyz atd..Více o biopalivech a OZE v článku Ekologie naruby.
  4. Podvodné projekty
    Nikdo asi nebude tvrdit, že se nic takového neděje. Nicméně většina asi namítne, že si za to můžeme sami. To je do jisté míry sice pravda, ale myslím, že přísloví „příležitost dělá zloděje“ je velice pravdivé. A kdyby žádná příležitost, tedy dotace, nebyla, nemohl by ani nikdo nic ukrást či zkorumpovat.Nechci spekulovat kolik peněz na ně padne. Tak ať si každý dosadí libovolné číslo. Já budu počítat třeba s velmi střízlivými 2mld.
  5. Nepodvodné, leč nesmyslné projekty
    Stejné, jako bod 4. Opět budu počítat 2mld.
  6. Úředníci (údajně 10mld)
    Na vyřizování dotací a různých dalších věcí souvisejících s EU je nutné zaměstnávat tisíce úředníků.Jestli dobře počítám, tak jsme na 67 mld, čili jsme na nule. A to jsme se ještě nedostali k tomu nejzásadnějšímu bodu.
  7. Náklady na implementaci regulací, směrnic a nařízení
    Unijní regulace se týkají víceméně všeho. Dle studie Evropské komise z roku 2009, toto břemeno se pohybuje okolo 3,5% HDP.Ve studii se dočteme zajímavé věci. Například:
    – že komise v roce 2007 přijala akční plán pro snížení administrativní zátěže o 25% do roku 2012, což má vést ke zvýšení HDP o 1,4%.
    Tento bod je zajímavý ze dvou důvodů
    a) Vyčísluje 25% regulací na 1,4% HDP, tzn. by celkový náklad regulací měl vycházet na 5,6% HDP!
    b) Od roku 2007 do roku 2012 mělo docházet k zásadnímu snižování administrativní zátěže. Přičemž myslím, že každý vidí, že trend je zcela opačný.- odhad na kolik vyšla v letech 2004 – 2009 dodatečná administrativní zátěž ČR je 7,7mld EUR, neboli cca 200mld Kč. Což činí cca 40mld Kč ročně.- odhad administrativní zátěže EU+vlastních regulací je 3,7% HDP. Administrativní zátěž je však jenom malá část celkových nákladů.- unijní regulace stojí každého občana, včetně novorozenců 3200 EUR ročně

Nutno brát v potaz, že studie vznikla v roce 2009, a od té doby vzniklo, troufnu si tvrdit tisíce dalších předpisů, včetně třeba GDPR, které samo o sobě je obrovskou zátěží, a přínos pro občany je jak se zdá nulový. Náklady regulací v dnešní době tedy budou podstatně vyšší.

Jsou tu vyčísleny pouze přímé náklady. Nikoliv však vliv na zpomalení růstu, které mohou bez problémů činit ještě jednou tolik. Firma totiž místo toho aby generovala zisk, který by mohla investovat do dalšího rozvoje, tento zisk utratí za přizpůsobování se regulacím, a tedy na rozvoj ji zbude o to méně.

Toto všechno vede k tomu, že si EU ve srovnání s kýmkoliv (srovnatelným) jiným ve světě vede podstatně hůře. Viz. první díl – Kolik ne-vyděláváme na EU.

Nutno také vzít v potaz, že brzy se staneme čistými plátci do EU, a o jakémkoliv vydělávání již nebude moci být ani řeč.

Za zmínku také myslím stojí jakýsi morální aspekt. Proč by nám měli přispívat jiné státy EU na náš provoz? To si žijeme opravdu tak nuzně, že potřebujeme žít na úkor daňových poplatníků v jiných členských zemích? Ročně umírají tisíce či miliony dětí v africe hladem, a ty co neumírají žijí většinou ve zcela nevyhovujících podmínkách. Neměli by tedy případné přebytky z bohatých zemí směrovat spíše tam, než k agro či solárním baronům?

Vyvrácení protiargumentů, z diskuze:

Když nebudeme členy EU, budeme muset platit za vstup na vnitřní trh
Ano, nicméně Norsko platí 16 mld, Švýcarsko 3mld. Co platí Lichtnštejnsko či Island se mi nepodařilo dohledat. Je to tedy částka víceméně zanedbatelná, oproti nákladům, které máme kvůli EU.

Když budeme v EFTA tak stejně budeme muset dodržovat většinu unijních regulací
To není pravda. Budeme muset dodržovat pouze ty regulace a nařízení, které se týkají požadavky na produkty. Nebudeme však muset zaměstnávat úředníky na vyřizování dotací, nebudeme muset podporovat OZE či biopaliva, nebudeme muset zavádět GDPR a mnoho dalších.

Please rate this

Kolik ne-vyděláváme na členství v EU 2.2/5 (5)

Členství v EU je pro nás nevýhodné. I přesto, že zmanipulované vládní studie tvrdí opak. Člověk nemusí dělat složité analýzy a vymýšlet nejrůznější způsoby jak ohýbat čísla. Stačí se podívat na vývoj růstu HDP 10 let před, a 10 let po vstupu do EU.

Vývoj růstu HDP před a po vstupu ČR do EU.

HDP ČR 10 let před vstupem do EU: 47,55mld USD
HDP ČR při vstupu do EU (2004): 119,2mld USD
HDP ČR 10 let po vstupu do EU: 207,8mld USD

Celkový růst za 10 let před vstupem: 150%
Celkový růst za 10 let po vstupu: 74%

Můžeme se podívat i na jiné země.

HDP Slovenska 10 let před vstupem do EU: 20,08ml USD
HDP Slovenska při vstupu do EU (2004): 57,24mld USD
HDP Slovenska při vstupu do eurozóny (2008): 100,3mld USD
HDP Slovenska 10 let po vstupu do EU: 100,9mld USD
HDP Slovenska 10 let po vstupu do eurozóny: 98mld USD (odhad při růstu 3% v 2018)

Celkový růst Slovenska za 10 let před vstupem: 185%
Celkový růst Slovenska za 10 let po vstupu do EU: 76%
Celkový růst Slovenska za 10 let po vstupu do eurozóny:-3%

Jak se zdá, tak více integrace = méně HDP.

Maďarsko:

HDP 10 let před vstupem do EU: 41,16mld USD
HDP při vstupu do EU: 104,1mld USD
HDP 10 let po vstupu do EU: 140,1mld USD

Celkový růst za 10 let před vstupem: 152%
Celkový růst za 10 let po vstupu: 34%

Teď se podívejme na nějaké země, které přistupovaly v roce 2007.

Bulharsko

HDP 10 let před vstupem do EU: 11,2mld USD
HDP při vstupu do EU: 44,41mld USD
HDP 10 let po vstupu do EU:56,83mld USD

Celkový růst za 10 let před vstupem: 296%
Celkový růst za 10 let po vstupu: 28%

Pro srovnání můžeme zmínit Bulharského souseda Makedonii.

Makedonie
HDP 1997: 3,73mld USD
HDP 2007: 8,34mld USD
HDP 2017: 11,34mld USD

Celkový růst za 10 let před vstupem Bulharska do EU: 123%
Celkový růst za 10 let po vstupu: 35%

Vidíme, že zatímco před tím, než Bulharsko vstoupilo do EU rostla Makedonie výrazně pomaleji, než její soused. Po vstupu však už roste rychleji než jeho unijní soused.

Rumunsko (přístup 2007, stejně jako Bulharsko)

HDP 10 let před vstupem do EU: 35,84mld USD
HDP při vstupu do EU: 175,9mld USD
HDP 10 let po vstupu do EU:211,8mld USD

Celkový růst za 10 let před vstupem: 390%
Celkový růst za 10 let po vstupu: 20%

Pro srovnání můžeme opět uvést souseda, který se spolku neúčastní – Moldavsko.

HDP 1997: 1,93mld USD
HDP 2007: 4,4mld USD
HDP 2017: 8,13mld USD

Celkový růst za 10 let před vstupem Rumunska do EU: 128%
Celkový růst za 10 let po vstupu: 84%

Opět lze zřetelně vidět, že zatímco před vstupem souseda do EU rostlo Moldavsko podstatně pomaleji (390% RO vs 128% MD). Po vstupu Rumunska do EU již karty obrátily, a neunijní Moldavsko roste cca 4x rychleji (20% RO vs 84% MD).

Pro srovnání se ještě můžeme podívat na Polsko a Bělorusko.

PL 10 let před vstupem: 110,8mld USD
PL při vstupu: 255,1mld USD
PL 10 let po vstupu: 545,2mld USD

Celkový růst za 10 let před vstupem: 130%
Celkový růst za 10 let po vstupu: 113%

BY 1994: 44,22mld USD
BY 2004: 85,54mld USD
BY 2014: 172,4mld USD

Celkový růst za 10 let před vstupem PL do EU: 93%
Celkový růst za 10 let po vstupu PL do EU: 101%

Polsko sice pořád roste rychleji, nicméně je vidět, že po vstupu do EU si Polsko stejně tak jako všechny ostatní sledované státy (i když zdaleka ne tak zásadně) pohoršilo. A naopak jeho soused si polepšil.

Podívejme se na další srovnání.
Na grafu je vidět, že všechny velké ekonomické celky s ekonomickou vyspělostí minimálně stejnou jako EU od roku 2007 rostou. Zatímco EU jako jediná klesá.

USA  (2007: 48 061; 2017: 59 531) = zbohatli o 23%.
Severní amerika (2007: 47 723; 2017: 58 070) = zbohatla o 21%
Austrálie (2007 40 905; 2017: 53 799) = zbohatla o 31%
Vysoko-příjmové země napříč celým světem (tedy včetně EU a Eurozóny, které to táhnou dolů) (2007: 37 282; 2017: 41 214) = zbohatli o 10%.
Evropská Unie (2007: 35 593; 2017: 33 723) = zchudla o 6%.
Eurozóna (2007: 38 700; 2017: 36 870) = zchudla o 5%.

Nutno ještě dodat, že EU byla na startu nejchudší, a tedy s největším potenciálem růstu.

Dále se můžeme podívat na srovnání nízkopříjmových členů EU v porovnání s nízkopříjmovými zeměmi ve světě.
Na grafu vidíme, že HDP na obyvatele v nízkopříjmových zemí EU roste podstatně pomaleji, než ve zbytku světa.

Please rate this

GPDR z pohledu spotřebitele 5/5 (1)

Pohled podnikatelů je jasný – je to jen další (pořádně velká) hrst písku do soukolí. Mnoho povinností navíc. Mnoho nové potenciální buzerace ze strany úřadů, a velký prostor pro to, kde zase dostat za něco pokutu. Pojďme se ale podívat jak GDPR zkvalitnilo život spotřebitelům..

V noci na 25. května jsem takřka nemohl dospat, jak jsem se těšil až otevřu emailovou schránku a ta bude zcela spam-free. Po probuzení mě bohužel čekalo zklamání, protože čínští prodejci něčehojakoviagra, online kasína z daňových rájů, zahraniční seznamky, či hromada dalších anonymních prodejců všeho možného, – zkráceně spammeři – si z GDPR k mému velkému překpvapení nic nedělali a posílali své nabídky ve zcela stejném počtu jako to bylo předtím. No co, tak se udělalo alespoň něco, je to sice k ničemu, stojí to miliardy, ale aspoň tu máme další nástroj jak pokutovat podnikatele. Stejně všichni kradou.

Co se týče Facebooku, tak tam na mě vyskákala hromada nějakých oken upozorňujících na to, že když to neodklikám tak matrix přestane fungovat. Něco jsem tam teda zaškrtal, a jak se zdá, tak FB funguje jako dřív. Už jsem ale klidný, že se nikdo nepovolaný nemůže dozvědět co jsem měl k obědu. Z pohledu podnikatele ale musím říct, že jsem rád, že služba Facebook Audience stále funguje, tedy možnost zadání emailu zákazníka do stroje přičemž FB následně uživatele vyhledá, a dle jeho preferencí vygeneruje publikum s podobnými rysy, na které je možné cílit reklamu.

Pokud bych tedy třeba chtěl ovlivnit příští volby v USA, a nechtěl bych k tomu tak jako Rusko použít pokémony , mám volné ruce, a pokud budu chtít do bílého domu dosadit svého kandidáta, bude mi k tomu stačit cca 150 000 USD .

Facebook se tedy stejně jako spameři či scammeři kupodivu svého miliardového businessu kvůli GDPR nevzdal, a svůj business model, tedy co nejpřesnější cílení reklamy, dále naplňuje.

Nejpříjemnější změnu GDPR přineslo asi v nevyžádaném telemarketingu. Rozdíl je v tom, že když se zeptám, kde na mě vzali číslo, tak místo odpovědi, že z nějaké databáze, tak řeknou, že to zrovna náhodně vygeneroval automat. Nemusím se tedy bát, že bych kvůli GDPR o nějakou nabídku životní investice po telefonu přišel.

Co se tedy přínosu GDPR pro běžné lidi týče, tak je to asi podobné, jako okénka na potvrzení cookies, které jistě každého baví 100x denně odklikávat.

Bohužel se tedy zase jedná o zbytečné a škodlivé opatření, které obrovským způsobem zatěžuje normální lidi, ale zároveň nijak neomezuje šmejdy.

Šmejdi totiž provozují svůj business tak, že jsou nepokutovatelní. Emaily rozesílají ze zahraničních serverů přes různé proxy. Domény mají registrované přes různé anonymizační služby. Kontaktní adresu, když už nějakou výjimečně mají, tak je to PO Box.

Please rate this

Jak žádost ČR o vstup do EU ovlivnila světovou ekonomiku 5/5 (1)

Vládní studie o vyhodnocení členství v EU přináší velmi zajímavá fakta a ukazuje mnoho různých důvod, proč je dobře, že jsme do EU přistoupili. Každý euroskeptik by se měl podívat na stranu 15, kde zjistí, že

Toto období je počítáno od roku 1998 do 2008. Vstup do EU byl tedy tak super, že se jeho pozitivní následky začaly projevovat již 6 let před ním.

Studie to vysvětluje tak, že trhy začaly pozitivně reagovat již na samotný úmysl ČR do EU vstoupit, a potvrzuje to i na datech ze zemí jako Maďarsko, Polsko, Slovinsko či Slovensko, které přistupovaly k EU v roce 2004 stejně jako Česká Republika, a pozitivní výsledky se taktéž začaly projevovat již kolem roku 1998.

Podle mě se ale studie co se týče pozitiv vstupu ČR do EU drží velmi při zemi, a nezohledňuje vůbec vliv na ekonomiku ostatních států.

Například HDP stávajících členů, jako Německa a Francie začaly v tomto období taktéž raketově růst. (Bodejť by né, když tak významý partner jako ČR, která tvoří cca 0,004% zahraničního obchodu Francie začne uvažovat o členství v jejich spolku)

To, že stávající členové EU budou kladně reagovat na přijímání nových členů není nijak překvapivé, nicméně tím výčet pozitiv plynoucí ze vstupu ČR do EU nekončí. To co je totiž opravdu zajímavé je, že Václav Klaus svým podpisem nakopl i ekonomiku států jako je například Bulharsko, Srbsko, Ukrajina, Rumunsko a další. Růstové křivky těchto zemí přesně kopírují tu naši.

Ač je to líbivá představa, tak se nabízí otázka. Opravdu Česká Republika pouhým podáním přihlášky k členství v EU zásadním způsobem ovlivnila svoji i světovou ekonomiku, nebo spíš přihláška zahýbala naším (i světovým) HDP asi tak, jako znovuzvolení Zemana kurzem bitcoinu, a to co nám vládní studie prezentuje je jenom ukázkový příklad manipulace s fakty,a další důvod proč nevěřit „nestranným“ státním odborníkům? To ať si posoudí každý sám..

 

Please rate this