Hlavním prvkem demokracie je to, že se všichni občané rovným dílem podílejí na vládnutí. Ničí hlas nemůže být zvýhodněn nebo naopak znevýhodněn a hlasy všech občanů mají stejnou váhu.
Toto je demokracie, a tedy cokoliv co tomu odporuje demokracií být nemůže. Například pokud řekneme, že hlas člověka se základkou má váhu 1, a hlas vysokoškoláka 1,5, tak tím zvýhodňujeme jednu skupinu obyvatel před druhou. Možná by to bylo praktické. Možná by to bylo efektivní. Rozhodně by to ale nebylo demokratické.
Pokud bychom nechtěli tuto nedemokratičnost dávat tolik na odiv, můžeme naši vybranou skupinu zvýhodnit nepřímo, a to například tak, že řekneme „každý hlas má ve volbách stejnou váhu“, a zároveň v nějakém doplňovacím zákonu řekneme, že potom, co jsou všechny hlasy sečteny, tak se budou přepočítávat na mandáty poslanců tím způsobem, že se sečtou obdržené hlasy lidí se základním vzděláním a k nim se připočtou hlasy vysokoškoláků vynásobeny koeficientem 1,5.
Výsledkem pak může být, že strana, která dostala jen 35% hlasů, bude mít 50% mandátů.
Tímto způsobem můžeme (ať už přímo či nepřímo) zvýhodnit či znevýhodnit libovolnou skupinu lidí, ať už to dává nějaký smysl či ne. Můžeme zvýhodňovat skupiny podle vyznání, výše majetku, sociálního statutu či rasy. Stejně tak jako můžeme třeba zvýhodnit homosexuály nad hetero, tak můžeme zvýhodnit vyznavače mainstreamových názorů nad těmi, těmi méně populárními.
Přičemž u všech předchozích si pravděpodobně většina lidí klepe na čelo, tak poslední příklad se děje a nikdo se nad tím nepozastavuje – jmenuje se D´Hondtova metoda, pomocí které se přepočítávají hlasy získané ve volbách na mandáty. Výsledkem aplikování této metody je, že strany co získaly hodně hlasů, dostanou ještě více mandátů, než by jejich zisku odpovídalo, a naopak strany co dostaly málo hlasů dostanou mandátů ještě méně. Jeden D´Hondt je dobrým kadidátem na měrnou jednotku nedemokratičnosti.
Tímto ale nedemokracie nekončí. Je doplněna ještě další pojistkou, která brání narušení zaběhlých pořádků. Je to 5% hranice pro vstup do sněmovny, která říká, že ten jehož názor nesdílí alespoň 5% populace bude mít nikoliv vliv odpovídající počtu získaných hlasů, ale naprosto nulový. Kam se tedy podělo ono „každý hlas má stejnou váhu“ ?
Jestli je u vlády dotační podvodník, komunisté či extrémisté všeho druhu, je to zcela demokratické (pokud byli demokraticky zvoleni). Jestli premiér řídí stát jako svoji firmu – tedy tak, aby maximalizoval zisk, tak je to demokratické.
Co je naopak nedemokratické, je přepočítávání hlasů D´Hontdovou metodou v kombinaci s aplikování hranice pro vstup do sněmovny, a tedy i všechny strany, které se podílely na vládě, a tyto nedemokratické prvky nezrušily.
Facebook komentáře