Ztráta morální odpovědnosti skrz státní legislativu 4/5 (1)

Jedná se o zajímavý jev, kterým trpí drtivá většina lidí. Jedna část (dle mého názoru podstatně větší) je obětí tohoto jevu, a podléhají mu podvědomě. Druhá část jsou ti, kteří si to velmi dobře uvědomují, a vědomě tento jev používají k dosažení svých cílů.

Jev spočívá v tom, že člověk, ač nějaký skutek považuje za špatný, začne ho ve chvíli, kdy je legalizován akceptovat, či dokonce vyžadovat. (Pravidelným čtenářům se omlouvám, že ho stále opakuji, ale on je ten příklad tak skvělý, že si nemůžu pomoct 🙂 ) Například v Polsku bylo před obsazením Německem poměrně hodně židů, se kterými poláci vycházeli zcela bez problémů. Nikoho by asi nenapadlo, že by je měli nějak likvidovat, nebo pomáhat někomu, kdo to bude dělat. Nicméně ve chvíli, kdy přišel Hitler byli ochotni aktivně vyhledávat židy, a za půl kila cukru je předávat nacistům. Je to stejné jako ohromná spousta udavačů za komunismu. Jedna věc je, nechat se přinutit v nějaké minimální míře ke spolupráci, což lze asi těžko někomu vyčítat. Druhá věc je aktivně kolaborovat se zločinný režimem.

Dozorci v koncentračních táborech nebyli nějací démoni z pekla. Byli to zcela normální lidé, které by pravděpodobně o pár let dříve v životě nenapadlo, že budou jednoho dne bez špetky černého svědomí vraždit jiné lidi, jen proto, že na to je zákon.

Kdyby dnes vznikl zákon (pochopitelně pod nějakou bohulibou záminkou, jako že bydlení je drahé a musíme pomoct rodinám atd..) na to, že do bytu, který je více než 3 dny neobydlen se může kdokoliv nastěhovat, a prohlásit ho za vlastní, tak jsem na 100% přesvědčen, že většina lidí by po návratu z dovolené neměla kde bydlet. A nebyli by to jen bezdomovci, kdo by byty osídlovali. Byli by to v první řadě sousedé, jejichž byt je třeba menší, nebo nemá terasu.

Toto chování koneckonců je možné vidět na tom, jak lidé využívají práva na odstoupení od smlouvy ve 14ti dnech při nákupu na eshopu. Právo vzniklo za účelem chránit spotřebitele proti koupi zajíce v pytli. Je však naprosto masově využíváno s cílem se obohatit na úkor někoho jiného. Jenom proto, že to zákon dovoluje. Typické je pořídit si kompletní outdoorovou výbavu před dovolenou, a po návratu vše vrátit. Zadarmo si takto půjčit profi fotoaparát, a po nafocení všeho potřebného ho vrátit. A tak dále..

Další zajímavý příklad je fakt, že dle výsledků stran ve volbách cca 99% lidí volí strany, které prosazují něco tak amorálního jako žití na úkor vlastních dětí. Přičemž by je ale za normálních okolností ani ve snu nenapadlo, bez jejich souhlasu a vědomí jim rozbít prasátko, roztočit to za něco co „je zrovna strašně potřebné“.
(Více v článku O nemorálnosti schodkových rozpočtů)

Hrozivé na tom je, že v drtivé většině případů si lidé vůbec neuvědomují, že to co dělají není správné.

Řešením tohoto morálního úpadku vidím v ukotvení do ústavy Alespoň Minimálního Morálního Standardu.

(Visited 25 times, 1 visits today)

Please rate this

Facebook komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *