Představte si svět, kde podílení se na fungování své země není omezeno na to 1x za 4 roky vhodit hlas tomu, kdo se na nás zrovna nejvíc smál z bilboardů, nebo tomu, kdo nejlépe dokázal vytěžit a zpracovat data ze sociálních sítí.
Představte si svět, kde ti co mají větší důvěru lidstva mají automaticky větší moc ovlivňovat dení ve světě, a naopak ti co důvěru nemají, ho mohou ovlivňovat jen minimálně. Svět kde informovaný a starající se občan je schopen zasahovat do voleb podstaně větší měrou, než ten kdo se o věci nezajímá.
Představte si svět, kde můžete volit několikrát každý den a podílet se tak na vývoji nejen své země, ale i celého světa. Když zjistíte, že vás někdo obelhal a nedělá to, co jste od něj čekali, můžete ho hned druhý den přestat volit a dát mu to sežrat. Naopak když vám bude někdo sympatický, budete ho podporovat deno denně. V takovém systému by pak pravděpodobně dlouhodobě vítězili ti, kteří jednají férově a dělají to, co voličům naslibovali. Naopak ti, kteří by byli falešní, by velmi rychle u moci skončili.
Nezní to skvěle? Jak by ale takový systém mohl fungovat? Zde je takový návrh:
Každý člověk byl měl velký počet hlasovacích lístků, které by mohl ale nemusel odevzdat politikům, mohl by je také použít přímo k řešení problémů, které mu přijdou důležité – např. na rozvoj kultury či sportu, nebo k pomoci sociálně slabým, podpoře ekologie či čehokoliv jiného, co mu leží na srdci.
Nebo by své hlasovací lístky mohl rozdělit mezi odborníky, spolky, či firmy, které se řešením těchto problémů zabývají.
Tito odborníci, firmy, spolky a další lidé nebo lidská seskupení by pak kumulovali důvěru jednotlivců, a mohli by s ní dále nakládat, přičemž by jejich moc ovlivňování dění ve svém zemi i ve světě byla přímo odvislá od toho, kolik důvěry lidí získali.
S hlasovacími lístky by bylo možné i obchodovat, takže ti, kteří se příliš o dění kolem sebe nestarají, by je mohli jednoduše vyměnit za nějaké služby či zboží, které potřebují více. I tito lidé by však měli obrovskou nepřímou moc, jak dění ve světě ovlivňovat. Protože by se mohli rozhodnout své hlasovací lístky směňovat pouze s firmami, které se chovají v souladu s jejich přesvědčením (např. se chovají ekologicky, nebo dávají část zisku na charitu, atd..). Tímto způsobem by se pak hlasy více kumulovaly u firem, které jednají „správně“, a ty by pak také díky tomu měly větší vliv na fungování společnosti, než ty, které jednají špatně.
A teď si představte ještě jedno vylepšení a sice, že firmy by potřebovali dostatek volebních lístků k tomu, aby vůbec mohly fungovat. Čím větší firma, tím více hlasů by potřebovala. Pokud by je nesehnala, tak by musela skončit. Tím by bylo zajištěno, že firmy, které nezískají dostatečnou důvěru lidí by zmizely a uvolnily místo těm, které ji získat budou schopni.
No a teď se podržte, tento systém již existuje a říká se mu kapitalismus, přičemž v textu stačí jen vyměnit slovíčka „hlasovací lístek“ či „důvěra“ za „peníze“.
Pokaždé když utrácíme své peníze, tak se podílíme na ovlivňování světa. Peníze můžeme použít přímo k řešení problémů – např. koupit za ně jídlo dětem v africe. Nebo je můžeme věnovat charitativní organizaci, která má naši důvěru. A nebo, pokud je nechceme někomu darovat jen tak, tak je alespoň můžeme utráce pouze u firem, které jednají souladu s naším přesvědčením.
Vadí mi kácení pralesů? Pak nebudu kupovat produkty firem, které se na tom podílejí.
Vadí mi, že nějaká firma zbourala historickou památku, aby si místo ní postavila sklad? Budu její produkty bojkotovat.
Vadí mi, že majitel firmy krade a je STBák? Tak si prostě koupím buřty od někoho jiného (stejně jsou lepší).
Každý by si měl uvědomit, že to u koho utrácí své peníze má nesrovnatelně větší vliv na dění ve společnosti, než to komu 1x za 4 roky vhodí volební lístek.
Určitě lze k tomuto systému namítnout spoustu věcí, např. že firmu, kterou nenávidím zcela určitě nepřivede ke krachu to, že u ní já sám přestanu nakupovat. Stejně tak ale 1 hlasovací lístek nemá absolutně žádnou váhu na tom, kdo bude nebo nebude zvolen. Pokud si ale lidé uvědomí moc jejich peněženky, a začnou ji naplno využívat, jsem přesvědčen, že je to podstatně efektivnější a spravedlivější nástroj rozdělování moci, než volby.
Ano, peníze opravdu hýbou světem. Není to jen taková fráze. A pokud je budeme dávat grázlům, nemůžeme se divit, že se pak svět řídí podle nich.
Facebook komentáře