O nevývoji a nevýrobě No ratings yet.

Dle oficiálních zdrojů v ČR nebyl vyráběn ani vyvíjen novičok. Což znamená, že byl vyráběn pouze v malém množstí, testován a pak zničen. Chemickou hantýrkou je to označováno za mikrosyntézu. Vzhledem k tomu, že většina lidí nejsou chemici, tak budu raději dále v textu používat slovo nevýroba.

V ČR tedy probíhala nevýroba novičoku A-230. Když ale chci něco (ne)vyrobit, tak musím nejdříve vyvinout nějaké úsilí jak v teoretické rovině, tak praktické abych získal dostatečné know-how, k následné (ne)výrobě, říká se tomu vývoj.

Vzhledem k tomu, že je Rusko označováno za jedinou zemi na světě, která umí novičok vyrobit, tak se zdá, že výroba nebude spočívat v tom, že se koupí v tescu pár chemikálií, a ty se pak v garáži slejou dohromady. Naopak se bude jednat o velmi složitý proces, který bez vývoje nelze uskutečnit. Pokud ale budeme brát tvrzení, že výroba ani vývoj neprobíhal, tak jak se tedy mohla ona nevýroba uskutečňovat? Pokud lze nevýrobu provozovat bez vývoje, byla by to dobrá zpráva například pro producenty léků. Mohli by ušetřit miliardy korun za zdlouhavý vývoj léku, a místo toho by se jenou občas někde sešli, a trošku oné medicíny prostě nevyrobili. Nevyrobený lék by pak mohli testovat, a pokud by se osvědčil, provedli by jeho vývoj, aby mohli začít s běžnou výrobou. Naopak kdyby se testovaný lék z nevýroby neosvědčil, tak by se do jeho vývoje ani nepouštěli a ušetřili by jmění a několik ztracených let.

Nebo je k před nevýrobou nutné provést jakýsi nevývoj? Těžko říct, protože o nevývoji se narozdíl od nevýroby odborníci nezmiňují.

(Visited 46 times, 1 visits today)

Please rate this

Facebook komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *